Jiří Levý – zapálený badatel, autor stovek publikací, vizionář, oblíbený pedagog a znalec mnoha oborů, jehož práce se od samého začátku ubírala k výzkumu rozdílů plynoucích z mezijazykového převodu.
Podívám se na to ráno, to byla odpověď amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona na setkání s ruským velvyslancem ve Washingtonu v předvečer okupace Československa v roce 1968.
Kniha zavádí čtenáře do pestrého světa panovnických dvorů, rušných přístavů, námořních i suchozemských obchodních výprav i orientálních tržišť. Jedná se o první syntézu dějin zámořské obchodní expanze habsburské monarchie v 18. století.
Vlivná a oceňovaná práce britského historika pojednává o tzv. dlouhém 19. století v globální perspektivě. Autor ukazuje, jaký vliv měly události v Asii, Africe a Jižní Americe na evropské a americké dějiny.
Zcela nedávno vydané dílo se dosud vyšlým publikacím Christiana Jacqa zcela vymyká. Přibližuje nám jejich chápání světa, civilizace i podstaty každé lidské bytosti, stejně jako snahu všech obyvatel Egypta zajistit si věčné znovuzrození na onom světě.
Autor se pokouší o nezaujatý pohled, který by nestranil ani Japonsku ani Koreji, značnou pozornost ale věnuje také Číně, která měla na situaci v této oblasti vždy velký vliv.
Autor Jurij M. Lužkov, primátor města Moskvy, se rozhodl vyslovit názor na věci, které hýbou světem, a rozsáhlou knihu k tomu psát nepotřeboval. Vložil své myšlenky do dílka, které má v překladu do češtiny jen něco přes sto stran.
Před mezinárodním soudem, ustanoveným čtyřmi vítěznými mocnostmi, se mělo zodpovídat jednadvacet vedoucích představitelů třetí říše ze svých činů a podílů na kolektivním konání. Ale jaký spravedlivý trest lze vyslovit nad nejhoršími zločinci moderní doby?
Netradiční formou představené poslední dny Jana Palacha umožní čtenáři nahlédnout pod slupku událostí, jež započaly 16. 1. 1969 ve chvíli, kdy se před pražským Národním muzeem rozhořela živá pochodeň odporu proti okupaci a vládnoucímu režimu.
Kniha předkládá aktuální výklad dějin Organizace spojených národů a vysvětluje její podstatu i funkce a zároveň představuje OSN jako omylnou organizaci, často závislou na rozmarech mocných národních vlád.
Pohled britské historičky Margaret MacMillanové na pařížskou mírovou konferenci (1919), jež zásadně proměnila do té doby existující svět, je nejen nový a překvapivý, ale v mnoha ohledech také šokující.
Kniha nejen připomíná mnohé příklady české odvahy, ale také uvádí na pravou míru některé po desetiletí let uznávané omyly, jež neprávem hanily jisté významné osobnosti té doby.
Kronika tyranie Helmuta Wernera představuje celou galerii mimořádných ženských postav ve světových dějinách: kruté panovnice, které ve své době naučily muže třást se hrůzou a psaly historii svou krvežíznivostí a posedlostí mocí.
Psavý koželuh z krušnohorského hornického města Krupky Michel Stüeler (1583–1656) není již českému čtenáři postavou neznámou. Rozsáhlé paměti tohoto měšťana obsahující velké množství jinde téměř nedochovaných informací o každodenním životě.
Od Kosmase až po Viewegha.
50 nejznámějších českých spisovatelů.
50 různých životních osudů osobností, s jejichž literárními díly se každý setkává již od svých dětských let.
Smetana, Dvořák, Janáček, Suk, Martinů, Kubelík a další.
52 osobností české hudby, 52 uměleckých individualit, na které současné i příští generace českého národa mohou být hrdé.
