Obsah jedenácté knihy Etymologií je antropologický. V první kapitole specifikuje autor jednotlivé vnější a vnitřní orgány, jež tvoří „standardní“ stavbu lidského těla, a ve zvláštní kapitole uvádí odchylky od tohoto obvyklého stavu.
Skutečný příběh jednoho z prvních velitelů legendárních britských jednotek zvláštní služby za druhé světové války, odvážného a charismatického důstojníka Roye Farrana.
Kniha Jímavé portréty biblických žen se snaží jednotlivé ženské postavy Písma, od těch nejznámějších až po bezejmenné služky, otrokyně, či dokonce nevěstky, připomenout, popsat a rozebrat jejich zvěstný význam.
Maxim Řek, vlastním jménem Michael Trivolis, patří k velkým osobnostem evropské humanitní vědy konce 15. a první poloviny 16. století. Svým životem i tvorbou spojil několik kulturních okruhů.
Báje a pověsti z období založení Říma a zejména legendy královské epochy, kdy se začínají mísit se skutečností a uvádějí nás do reálných římských dějin.
Čtyři pojednání věnovaná nejslavnějším obdobím a nejproslulejším představitelům řecké a římské historie (O Štěstěně Římanů, O Štěstěně či Zdatnosti Alexandra, Proslavili se Athéňané více ve válce než v umění?).
Tento román chce přiblížit Ioannise Tzimiskise současnosti, chce vést k porozumění jeho činům o což se pokouší jeho jmenovec, jehož předkové kdysi z Řecka skutečně přišli a jejichž jméno dostalo nakonec současnou podobu...
Spis neznámého autora, dochovaný v korpusu děl Plútarchových, představuje jeden z hlavních zdrojů informací o antické hudbě. Kromě dějin hudby u Řeků jsou v něm nastoleny i širší otázky důležitosti hudební výchovy a vzdělání vůbec.
Známý americký psychoterapeut a někdejší katolický mnich vykládá Ježíšovu postavu na základě studia Písma, teologie a hlubinné psychologie, ale také starověkých evangelních apokryfů, řecké filozofie (Epikura) a základních textů buddhismu.
Literární měsíčník, který tvoří zhruba sto stran věnovaných současné i klasické literatuře, novým knihám, začínajícím i renomovaným spisovatelům, kritickému hodnocení knižní produkce a zamyšlení nad trendy a fenomény, které hýbou literárním světem.
Své apokryfy psal Karel Čapek postupně od počátku 20. let až do doby krátce před svou smrtí. Do krátkých textů volně inspirovaných některými z nejznámějších příběhů dějin, Starého i Nového zákona i světové literatury shrnul svou životní filosofii.
Tato kniha je pozváním do světa, kde knihy jsou jak požitkem, tak i nezbytností, osudem i potěšením, sladkým pocitem, když celý svět zmizí a zůstanou jen slova na popsané stránce.
Historie a pojetí vesmíru v mezoamerických náboženstvích - Náboženství Aztéků - Mayské náboženství - Mezoamerika a Nový svět: kolonialismus a tvůrčí přístup k rozmanitým náboženským vlivům