Vítězové nad Kartágem je kniha o vojenské historii antického Říma, plná příběhů o vojevůdcích a vojácích, o taženích, které prodělali, o vítězných či prohraných bitvách na souši
i na moři, o pochodech, táboření, útocích, obranách a obléhání.
Kniha přináší 24 kapitol, ve kterých se poutavě vypráví o evropských bojištích od antického Řecka a Říma přes středověk až k oběma světovým válkám. Jsou líčena místa tragická i slavná např. Kartágo, Salamis, Trasimenské jezero, Kresčak, Waterloo,...
Časopis, vydávaný od roku 1997 Ústavem
světových dějin FF UK v Praze, od roku 2006
společně s Institutem východoevropských
dějin Fakulty historických a kulturních věd
Vídeňské univerzity, obsahuje odborné
studie z dějin mezinárodních vztahů.
Abecedně řazená esejistická hesla se zabývají především bohy a mýty starověkého Říma od nejstarších dob a jejich ovlivnění řeckou mytologií přes synkrezi s orientálními božstvy a kulty až po nastolení křesťanství jako jediné věrouky.
Velké starověké civilizace jsou základem současného moderního světa. Tato kniha je fundovaným přehledem nejvýznamnějších starověkých kultur, jejich politického vývoje, náboženských představ, znalostí hospodářství, vědy, techniky a písma.
V předkládané monografii jsou Nonnova Dionysiaka, zřejmě nejrozsáhlejší epické dílo pozdní antiky, poprvé zkoumána z hlediska úlohy, již v něm hrají geografické a mytické pasáže.
Tato rozsáhlá heuristika, hraničící místy s kriminalistickým pátráním, předcházela vypsání životního osudu sira Basila Zaharoffa, velké osobnosti zbrojařského a politického světa z konce 19. a prvních tří desetiletí 20. století.
Obsah jedenácté knihy Etymologií je antropologický. V první kapitole specifikuje autor jednotlivé vnější a vnitřní orgány, jež tvoří „standardní“ stavbu lidského těla, a ve zvláštní kapitole uvádí odchylky od tohoto obvyklého stavu.
Skutečný příběh jednoho z prvních velitelů legendárních britských jednotek zvláštní služby za druhé světové války, odvážného a charismatického důstojníka Roye Farrana.
Maxim Řek, vlastním jménem Michael Trivolis, patří k velkým osobnostem evropské humanitní vědy konce 15. a první poloviny 16. století. Svým životem i tvorbou spojil několik kulturních okruhů.
Báje a pověsti z období založení Říma a zejména legendy královské epochy, kdy se začínají mísit se skutečností a uvádějí nás do reálných římských dějin.
Čtyři pojednání věnovaná nejslavnějším obdobím a nejproslulejším představitelům řecké a římské historie (O Štěstěně Římanů, O Štěstěně či Zdatnosti Alexandra, Proslavili se Athéňané více ve válce než v umění?).
Tento román chce přiblížit Ioannise Tzimiskise současnosti, chce vést k porozumění jeho činům o což se pokouší jeho jmenovec, jehož předkové kdysi z Řecka skutečně přišli a jejichž jméno dostalo nakonec současnou podobu...