Výsledek pro: Dějiny Chorvatska

Kniha Křižovatky Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 21 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny, Kultura).

Na svém vrcholu, krátce po roce 1300, soustředili Přemyslovci v rukou hned tři středoevropské koruny, českou, polskou, a nakonec i uherskou.

Soubor textů, které se v rámci 600. výročí upálení Jana Husa v Kostnici zaměřují na ohlas jeho učení a celého husitského hnutí v kultuře 15. věku, ale i následujících staletí.

Dvě dekády po kolapsu minulého režimu nahradil naši víru v budoucnost stesk po minulosti, místo historické paměti zaujala kulturní identita a kulturní paměť. Společnost přestala existovat. Od společnosti bez naděje jsme dospěli k naději bez společnosti.

Odkaz Druhého vatikánského koncilu.

Tato publikace je součástí dvoudílného rozboru válečného konfliktu, jenž se rozhořel v bývalé Jugoslávii bezprostředně po vyhlášení nezávislosti Slovinska v roce 1991 a poté se rozšířil i na území Chorvatska.

Děj špionážního románu, v roce 2001 nejprodávanější detektivky ve Skandinávii, se sice točí kolem pátrání po bývalém agentovi Stasi, kořeny zápletky však sahají mnohem hlouběji.

Publikace vychází k stejnojmenné výstavě konané při příležitosti oslav 700 let od narození Karla IV. v Emauzském klášteře (6. 5.–21. 11. 2016).

Kniha mapuje období počátku 9. století ve střední a jihovýchodní Evropě před nástupem Přemyslovců.

Středem pátého dílu románu Gričská čarodějnice je sílící roztržka mezi osvíceným následníkem trůnu Josefem a jeho absolutisticky panující matkou, ovládanou kněžími a intriky princezny Amélie, jedné z dcer Marie Terezie.

Kniha Neslovanské elementy v kulturách a jazycích Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.18 textů tohoto svazku je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).

Autoři líčí pohnuté dějiny Severní Koreje, popisují přepychový způsob života diktátorů, zatímco obyvatelstvo hladoví a je potlačováno. Zaznamenávají také nelichotivý způsob chování evropských firem, které se bez skrupulí obohacují na nezákonných obchodech.

Sto let od smrti Rudolfa Steinera († 30. 3. 1925), rakouského filosofa, okultisty, architekta, designéra, tvůrce antroposofie, waldorfské pedagogiky, biodynamického zemědělství či eurytmie vychází kniha Pražská antroposofická moderna 1907–1953.

Kniha Slovanský svět: známý či neznámý? navazuje na sérii publikací kolektivního projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.