RUDOLF WEIGL
Přerovský rodák, který porazil smrtelnou nemoc i totalitní mašinérii
Jméno Rudolfa Weigla, rodáka z moravského Přerova, je u nás v podstatě neznámé… trestuhodně neznámé. Weigl byl jedním z nejvýznamnějších evropských vědců minulého století.
Kniha se u nás poprvé soustavně zabývá analýzou různých českých a slovenských politických skupin, které se v průběhu druhé světové války dostaly do opozice vůči prezidentu Edvardu Benešovi a československé exilové vládě ve Velké Británii.
Dva nejhorší diktátoři v dějinách spolu bezmála dva roky aktivně spolupracovali. Oznámení dohody mezi nacisty a Sověty ohromilo celý svět, v jejím rámci došlo k invazi do Polska a její zhroucení vedlo k rozhodujícímu střetu druhé světové války.
Harry Lenga se narodil roku 1919 v polském městě Kozienice a spolu s dvěma bratry se vyučil hodinářskému řemeslu. Právě to – a vzájemná sourozenecká soudržnost – jim v Osvětimi i v Mauthausenu zachránilo život.
Kniha obsahuje 160 poutavých fotografií, které poskytují jedinečný pohled na jak proslulá, tak méně známá bojiště druhé světové války – jak vypadala v době bojů a jak vypadají dnes.
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů.
Art Antiques je časopis věnující se umělecké současnosti, dějinám umění, designu, uměleckému řemeslu, starožitnostem a architektuře. Vychází desetkrát ročně.
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Kniha pojednává o čtyřech marxisticko-leninských historiografiích ve třech zemích reálného socialismu: v Polsku, Československu a Německé demokratické republice.
Art Antiques je časopis věnující se umělecké současnosti, dějinám umění, designu, uměleckému řemeslu, starožitnostem a architektuře. Vychází desetkrát ročně.
Píše se rok 2124, Atomic city, Idaho. Polsko je technologickou velmocí. Americká vláda i její instituce shořely po nukleární válce v propadlišti dějin. Jaderný výbuch svou tlakovou vlnou smetl finanční úřady i celý federální daňový systém.
Tato práce původně vznikla v rámci našeho doktorského studia dějin české literatury na FF MU v Brně. Volba tématu nám umožnila lépe porozumět některém velmi specifickým otázkám osvícenství a raného romantismu v Čechách.
Soubor příspěvků se pokouší zachytit společné kulturní kořeny čtyřúhelníku kinematografií Polska, Maďarska a Česko/Slovenska od konce 2. světové války až po současnost.
Barbara Rylko-Bauer vypráví příběh své matky Jadwigy Heleny Lenartowicz, polské lékařky, zatčené v lednu 1944 gestapem. Jako politická vězeňkyně pracovala do konce války jako doktorka v několika koncentračních táborech, včetně Ravensbrücku, Gross-Ros
Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů.