Na sto stánkách této publikace máme možnost nahlédnout do hrdinného boje, kdy naše pluky prodělávaly křest ohněm a kdy se staly jádrem našeho vojska na Rusi.
Kniha se věnuje téměř neznámé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Na tragických životních osudech dvanácti Čechoslováků a jejich rodinných příslušníků a přátel
Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.
Tato kniha ukazuje především na osobnost nejvyššího představitele zločinců – vora v zákoně – i na vývoj jeho původně velmi dogmatických představ, specifické morálky a tradic směrem k současnosti.
Dějiny Ruska bývají obvykle líčeny z moskevské a petěrburské perspektivy, jako dějiny carů a generálních tajemníků. Není to však příliš velké zjednodušení? Kniha mimořádným způsobem ukazuje trvalost i diskontinuitu ruské politiky.
Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa.
Tématem neobyčejně zajímavé knihy mladého ruského žurnalisty je především Vladimír Putin a proměna, kterou prošla ruská společnost za patnáct let jeho vlády. Autor se opírá o řadu inteview s nejrůznějšími ruskými i zahraničními politiky.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Ve své "Historii komunismu" autor zkoumá vznik i rozvoj tohoto hnutí a analyzuje příčiny jeho neslavného konce. Znepokojivé, přesvědčivě napsané a brilantními argumenty podložené vynikající historické dílo.
Průběh Leninovy cesty z curyšského exilu přes válkou rozvrácené Německo na sever k hranicím Laponska až po závěrečné nadšené uvítání revolučními davy na Finském nádraží v Petrohradu.
"Právě jsem se vrátil z Hradu." To zná asi každý. Ale co komunistický premiér Klement Gottwald na Hradě po prezidentovi Edvardu Benešovi vůbec chtěl? Také asi každý ví, že Československo vzniklo 28. října 1918. Ale jak, proč a za jakých okolností?
Na základě pamětí von Yelina a dalších účastníků ruského tažení roku 1812 je vylíčen ústup od Moskvy, situace ve Vilniusu a podmínky císařských v ruském zajetí. Publikaci doplňují kresby wurttemberských pěších pluků roku 1812.
V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi mnohdy přežívá chápání Stalina jako architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria.
Pro některé národy znamenal rok 1918 zisk vlastní státnosti, jiné národy získaly společně s vlastním státem i politická práva a občanské svobody, pro další byla tato dějinná etapa obdobím zklamaných nadějí.