Proč je nutné zastavit Vladimíra Putina a nepřátele svobodného světa.
Přesná analýza putinovského režimu od geniálního šachisty a předního představitele ruské opozice Garryho Kasparova.
Císař František Josef I. vtiskl době svého panování výraznou pečeť a?stal se posléze ztělesněním starého Rakouska 19. století. Pozvednut na trůn v roce 1848 jako mladý princ, vládl císařství pevnou rukou plných 68 let. Ruská verze publikace.
Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".
Bibliografie českého literárního vědce, esejisty, slavisty, rusisty, komparatisty, genologa, historika a teoretik slovanských literatur čítající více než 600 stran, vydaná k jeho životnímu jubileu.
Jedná se o vysoce hodnotnou memoárovou literaturu, která odkrývá mnohé z našich nedávných dějin, především společenské a politické poměry v Československu padesátých a šedesátých let.
Titul Golda přináší životopis Goldy Meirové, izraelské premiérky z let 1969-1974. Autorka, věrná své dvojí profesi historičky a novinářky, předkládá portrét této výjimečné ženy - první ženy, jež stanula v čele západní demokracie.
Rakousko v roce 1854: Mladá bavorská vévodkyně Alžběta podává rakouskému císaři Františku Josefovi ve slavnostně vyzdobeném vídeňském kostele sv. Augustina ruku k manželskému svazku. Ruská verze publikace.
Ženy, které se pohybovaly v blízkosti panovníků velkého Ruska, měly často nezanedbatelný vliv na jejich myšlení a rozhodování, díky tomu usměrňovaly chod dějin.
Josef Jirásek v den mobilizace 27. 7. 1914 narukoval k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové, se kterým pak odjel na ruskou frontu. Hned v první velké bitvě u Komarowa 12. září padl do ruského zajetí. Tak začala jeho dlouhá a krušná cesta po Rusku a Sibiři.
Čtenář se v knize například dozví, co znamenal "formalismus v šachové skladbě" nebo jak se údajně liší "židovský a árijský šach". A také to, že Botvinnik využíval své nezpochybnitelné autority nejen k vlastnímu prospěchu.
Autor v knize Vražda velkého vůdce rozvíjí poněkud odvážnou hypotézu, že Josif Visarionovič Stalin nezemřel přirozenou smrtí, ale byl zavražděn. Jedná se o netradiční pohled do zákulisí sovětského mocenského aparátu.
