Snad každá rodina na území České a Slovenské republiky má pradědečka či prastrýce, jenž se zúčastnil I. světové války, ať už na straně Rakousko-Uherska nebo jako československý legionář. Tato kniha je připomínkou jejich hrdinského boje.
Císařská politika barvitým způsobem popisuje složité vazby mezi evropskými velmocemi a ukazuje, jak Vilém II., František Josef I. a další klíčoví politici a diplomaté ovlivňovali směřování zahraniční politiky svých zemí.
Tato publikace je přetiskem spisu kapitána československých legií Josefa Logaje, který jej napsal na památku československých mužů, kteří se dopustili na Rakousko-Uhersku vlastizrady.
Kniha přináší podrobné zpracování dějin Slovanské knihovny v průběhu celého uplynulého století. Současně čtenáři představuje jednotlivé části knihovní sbírky, jejich budování a nejcennější dokumenty.
V Severním ledovém oceánu se kapitán jaderné ponorky ruské federace Alexander Gomelskij snaží vypořádat s řadou záhadných událostí a selhaní, ke kterým dojde při návratu z rutinního námořního cvičení.
První část monumentální historické ságy Století, v níž bestsellerista Ken Follett (Pilíře země, Na věky věků) poutavým, jímavým a zároveň napínavým způsobem mapuje fiktivní osudy několika rodin v různých částech světa, jež byly dramaticky poznamenány moderními dějinami.
Autor v knize zpracoval historii sovětsko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.
Album Jaroslava Hutky obsahuje písně, které vznikly v intervalu čtyřicet pět let. První v době pochartovního běsnění v roce 1977 a zatím poslední vznikla v těchto dnech, z radosti nad neúspěchem ruské „speciální operace“ na Ukrajině.
Proč odletěl Rudolf Hess do Londýna a proč nedostal Jozef Tiso milost? Proč byli na konci druhé světové války v Berlíně první Sověti a proč si Adolf Hitler nevzal za manželku Winifred Wagnerovou?
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let.
Mezi zápisky našich pradědů z Velké války je deník polního kuráta Stanislava Sudy výjimečný. Pokrývá dlouhé období od začátku války až do léta 1917 autorovu daru barvitě zážitky se čte doslova dechem.
Vzpomínky Litevců, kteří se účastnili vojenské invaze do Československa v roce1968, byly zaznamenány až po dvaceti letech, poté, co se od základu změnil politický kontext v Evropě a říkat pravdu nahlas už nebylo zakázané.
Slavné dílo jednoho z nejvýznamnějších francouzských a potažmo evropských spisovatelů minulého století. Kniha, která nejen ukázala, že její autor dokáže vidět víc, než fasády domů, kolem kterých jezdí.