Kniha vychází jen několik let po skončení či ztlumení jihoslovanské krize, která v poslední dekádě minulého století hluboce, většinou nepříliš pozitivně poznamenala vývoj Srbska a osudy jeho obyvatel.
Lužice a slovanská složka jejího obyvatelstva, Lužičtí Srbové, zaujímají v rámci českého společenského a kulturního povědomí osobité místo. Cílem předloženého sborníku textů je ukázat lužickosrbskou problematiku z různých úhlů pohledu.
Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.
„Diktatura zločinů bez mezí a hrází“ – těmito slovy ve své vzpomínkové knize charakterizuje jeden z „mužů 28. října“, poslední roky panství habsburské dynastie v českých zemích a v jiných částech rakouské monarchie.
V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů.
Kniha Česká škola neexistuje přináší jedinečný pohled na Československo očima cizince, který v Praze prožil jedno z nejdůležitějších období svého života. Goran Marković (*1946), velká osobnost jugoslávské, resp. srbské kinematografie.
Cílem této knihy je seznámit veřejnost s životními osudy jednotlivých příslušníků 1. odboje - zapojených do boje za naši samostatnost a nezávislost v letech 1914-1920 a splatit tak aspoň částečně dluh těm, jež bojovali za Masarykovu ideu.
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let.
17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Habartov, Bublava, Liptaň, Třemešná, Růženec, Cheb, Varnsdorf, Vidnava, Chomutov, Krajková, Vejprty, Srbská, Vyšší Brod, Znojemsko. Čtrnáct míst našeho pohraničí, kde také při obraně vlasti v roce 1938 tekla krev statečných československých vojáků.
Snad každá rodina na území České a Slovenské republiky má pradědečka či prastrýce, jenž se zúčastnil I. světové války, ať už na straně Rakousko-Uherska nebo jako československý legionář. Tato kniha je připomínkou jejich hrdinského boje.
Císařská politika barvitým způsobem popisuje složité vazby mezi evropskými velmocemi a ukazuje, jak Vilém II., František Josef I. a další klíčoví politici a diplomaté ovlivňovali směřování zahraniční politiky svých zemí.
