Widukind z Corvey, saský kronikář a historik
10. století (asi 925–975), sepsal kroniku Res gestae
saxonicae sive annalium libri tres (Činy Sasů aneb tři
knihy dějin).
Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.
Publikace zpracovává téma, které vypadá na první pohled spíš jako okrajové, ale ve skutečnosti představuje jednu z nejdramatičtějších a nejzajímavějších kapitol novodobé české historie.
Kniha anglického historika
Nialla Fergusona představuje velmi
nápaditý pokus o konfrontaci civilizačního
střetávání se Západu se „zbytkem světa“ od
antiky až po naši současnost.
Vzpomínky na život v Sudetech, na "odsun"/"vyhnání" po roce 1945, příchod do Bavorska a na dlouhý proces integrace. Studie pojednávají o tomto tématu z různých perspektiv a zachycují jedinečnou vzpomínkovou kulturu německých vyhnanců.
Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu.
Kniha Impérium a ti druzí je fascinujícím průřezem moderními dějinami středovýchodní Evropy, v němž se neustále střídají perspektivy imperiálního centra (Moskvy a Petrohradu) a jeho „západních periferií".
Kniha podává ucelený obraz historie Bosny a Hercegovniy od středověku až po současnost. Hlavní pozornost věnuje charakteristice vztahů mezi bosenskými Muslimy (Bosňáky), Srby a Chorvaty v 19. a 20. století.
Tato kniha se zaměřuje na nejvýznamnější války a bitvy, které svedla starověká Římská říše. Je bohatě ilustrovaná a doplněná barevnými fotografiemi, ilustracemi a mapami, které pomáhají poskytnout vyčerpávající úvod k vzestupu a pádu říše.
Autor na základě dochovaných pramenů
zkoumá problematiku proměn osobní
svobody venkovského obyvatelstva, nově
analyzuje roli nevolnictví a otroctví v raně
přemyslovských Čechách či proměny
vlastnictví půdy a majetku a dispozice
s nimi.
