V České republice, Rakousku a na Slovensku jsme vyzpovídali několik desítek pamětníků, kteří vyprávěli o nacistické okupaci Československa - o soužití zdejších národností a rozpadu tohoto společenství.
Historická práce se věnuje vojenským konfliktům na území Vietnamu v 2. pol. 20. století, které daleko překročily regionální rámec a znamenaly trauma jak pro asijskou, tak pro americkou i evropskou společnost.
Seznam 110 mimopražských sběrných míst, kde byly na pokyn německých okupačních úřadů české svitky Tóry shromažďovány před svozem do Prahy, se stal cestovní mapou pro fotografku Sheilu Pallay a historika Julia Müllera. Ti všechna místa procestovali.
Alois Dubec byl téměř všude. Narodil se ve Vlachově Lhotě, zapadlé valašské vsi, odmala miloval armádu a za války poznal život dělníka na stavbě Hitlerových dálnic. Byl vojákem, italským partyzánem, švýcarským zajatcem a kadetem RAF v Británii.
Publikace pojednává o vybraných oblastech lidských práv osob s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajícíh na pozadí historických zkušeností bezpráví, a sice nacistického programu sterilizací a "Euthanasie".
Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914–1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech.
Dne 2. března 1939 byl papežem zvolen kardinál Eugenio Pacelli pod jménem Pius XII. Měl nadlidský úkol: provést církev strašlivými roky druhé světové války.
Sborník s úplným podtitulem Válečná cesta Ivana Matouška, důstojníka československé a francouzské kavalerie, 1939–1944 přináší dokumenty a svědectví blíže osvětlující tři rozhodující události Matouškovy válečné cesty.
Odkud pramení hněv, který se šíří od Brazílie po Indii, od USA po Rusko, překračuje hranice náboženství i kultur a je rozšířen mezi chudými i bohatšími? Jaká logika vede k volbám autoritářů a politickému násilí?
Němečtí filosofové R. Spaemann a R. Loew v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do současnosti a osvětluje odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě.
Vývoj života na Zemi nebyl pouhým sledem předurčených dějů a událostí. Život se v rozporu s některými názory nevyvíjel přímočaře a nesměřoval ke stále větší složitosti a dokonalosti.