První státní forma se na čínském území objevuje již kolem roku 2000 př. Kr., tedy ve stejném
období, kdy ve starověkém Egyptě začíná psát své dějiny tzv. Střední říše a v Mezopotámii
končí období sumerských států.
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem zachytit pomocí heraldiky nesmírnou množinu hradů zámků a tvrzí a jejich majitelů. V desátém dílu navštívíme jihovýchodní část Čech.
Víno znamená kulturu. Bez jeho vlivu by zcela jinak vypadala nejen krajina a architektura, zásadně jiná by byla i lidská sebereflexe a její projevy, ať už v rodinném či společenském životě ...
Igor Lukeš ve svých textech nabízí dva póly svého pohledu – historii a politiku. Studuje české dějiny 20. století s jejich katastrofami a mýty a dnešní politické problémy u nás, ve Spojených státech, Rusku a v globální rovině.
Dvousvazková publikace představuje problematiku ukrajinského (integrálního) nacionalismu a aktivit Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády (tzv. „banderovci“) s důrazem na dění v Československu.
Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti.
Kniha Slované: souznění a konflikty navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 14 textů tohoto svazku je rozděleno do tří dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Tématem knihy jsou proměny
smyslového vnímání mezi 19. a 20. stoletím, resp. jejich reflexe v dobové literatuře, sociologii a filozofii. Autor v Dějinách
ticha staví do kontrastu naši současnost, především městských prostorů, přetížených hlukem.
Dílo představuje přehled dějin nizozemské a vlámské literatury od počátku až do současnosti, včetně odvětví, jako jsou literatura pro děti a mládež nebo nizozemská literatura, psaná v bývalých koloniích.
Autor vzpomíná na dětství syna českého otce a německé matky v předválečném pohraničí, pokračuje protektorátem a poválečnými zkušenostmi – ze studia, z vězení, z amnestie, z práce v továrně, z redakční činnosti a z mnoha dalších profesí.
