Kolektivní monografie je věnována osobnosti katolického politika, státníka a kněze, který je svým životním dílem zosobněním českého křesťansko-sociálního hnutí.
Pojďte s námi na výpravu do minulosti, poznejte dobu, ve které žili naši předci, a také osobnosti či vynálezy, které dané období proslavily. Kniha je členěna podle jednotlivých období na pravěk, starověk, středověk, novověk a moderní dějiny.
Kniha se koncentruje na otázky spojené se sny v širším kulturně-historickém kontextu od středověku do sklonku 19. století, kdy se s rozvojem moderní psychologie a psychoanalytického pojetí snu proměnilo místo a funkce snů ve společnosti.
Design, tvar, barva, velikost: aby se mohla stát praporem lidí, kultury, hodnot či celého národa, musí být každá vlajka promyšlená do posledního detailu. Od nejstarší vlajky po tu nejextravagantnější - ponořte se i vy do tajů vexilologie!
Reflexe v kolektivní monografii Michaely Fišerové, Martina Švantnera, Felixe Boreckého a Ondřeje Váši byla motivována snahou analyzovat různorodé manipulační strategie, jejichž předmětem je obraz a spolu s ním i my, jeho recipienti.
Mistr Neprakta nakreslil 62 strašidel na základě svých dlouholetých poznatků, autora textů inspiroval svým vyprávěním a čtenáře možná podnítí k zájmu o bytosti, na něž leckdo nevěří.
Nová kniha Igora Lukeše je čtivým a podrobně dokumentovaným vylíčením aktivit – ale také pasivity – americké ambasády i vojenské mise v Praze v letech 1945–1948.
Jak čeští muži vnímali v roce 1914 svoji vojenskou povinnost? Proč většina z nich věrně sloužila monarchii až do posledních dnů války? Jak válečná zkušenost v uniformách c. a k. armády ovlivnila jejich vnímání vlastní mužnosti?
Český národ prožil ve svých moderních dějinách řadu převratných událostí. Jednu z nejvýznamnějších představuje rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československa na sklonku první světové války. Právě zmíněnému období se věnuje kniha.
Oblíbený a často vydávaný titul francouzského literárního světa představuje historické svědectví přímých svědků rehabilitačního procesu Panny Orleánské, opírající se o dobovou dokumentaristiku.
Britský historik zkoumá dvě postavy, které výjimečným způsobem ovlivnily dějiny 20. století a svým jednáním a svou mocí utvářely svět, v němž dnes žijeme.
Každý dům a každá klenba byly na Malé Straně nebo Hradčanech tisíckrát popsány, ale co se v tom kterém domě odehrálo před třiceti, čtyřiceti nebo dokonce osmdesáti či sto lety, to si nikdo nepamatuje.
Pro mnoho Evropanů a jistě i Američanů může být islám čímsi jako vírou zla. Muhammad, prorok, legenda i Posel Alláhův, dal tomuto náboženství před staletími základy.
