Kniha Marca Van De Mieroopa představuje zasvěcenou a inovativní studii zabývající se dějinami myšlení a poznávání skutečností okolního světa, gnozeologií obyvatel starověké Mezopotámie.
Celobarevná publikace v pevné vazbě představuje bohatý soubor více než 200 starých mysliveckých pohlednic doplněných poutavým textem autora Radomila Šibravy.
Kniha sleduje vývoj filosofického myšlení o člověku po Immanuelu Kantovi, s nímž je nejčastěji spojován zrod filosofické antropologie jako samostatné filosofické disciplíny.
Publikace nemá ambice být vyčerpávajícím popisem a analýzou vývoje antropologických názorů ve starších dějinách filosofie. Jejím cílem je spíše přiblížit čtenáři některé způsoby tázání po člověku v daných epochách.
Nejedná se o další z mnoha tradičních biografií
prototypu západního náboženského
konvertity. Autor namísto toho zásadním
způsobem přehodnocuje apoštolův
život a dokládá, že jeho vývoj od židovské
ke křesťanské byl postupný proces.
Kniha v záběru od antiky po současnost nabízí výklad proměn médií a role veřejné komunikace v kontextu zápasů o dominanci ekonomickou, mocenskou a ideologickou.
Publikace je určena těm, kdo se zajímají o historii vývoje loveckých zbraní a s nimi těsně související historii lovu v lidských dějinách. Kdo chce vědět, co obnáší les a zvěř, proč se má o ně pečovat a jak se to dělá tak, aby se to dělalo co nejlépe.
Autor pečlivě mapuje s výškami i hloubkami pozoruhodné životopisné příběhy českých jezuitů již od roku 1814, to znamená od obnovení řádu (zrušen byl roku 1773) až do současnosti. Dotýká se tak přirozeně pozadí mnoha epizod českých dějin.
Britské a německé výsadkové síly patřily k nejlepším jednotkám druhé světové války, a pokud se střetly v boji, byla výsledkem nelítostná zkouška sil. Kniha popisuje tři střetnutí britských výsadkářů s německými padákovými myslivci (Fallschirmjäger).
Kniha představuje zatím poslední výsledek dlouhodobého výzkumného projektu zaměřeného na vývoj a proměny české společnosti v období komunistického režimu.
První svazek obsáhlého dvousvazkového souboru studií a esejů významného českého germanisty, filosofa a básníka, žijícího od roku 1969 ve Spojených státech.
Jezuitský misionář Antonín Koniáš vystupuje v obecném povědomí české společnosti jako notoricky známý hubitel knih a pronásledovatel svobody vyznání a myšlení.
Monografie věnovaná nejvyšší autoritě českého duchovenstva 17.století. Jeho život a působení poskytuje komplexní vhled do kulturního a politického vývoje českého státu a církve v období, které zdaleka nebylo jen dobou „temna“.
Sám Jan Amos Komenský, velký příznivec prorockých zjevení, uvedl, že v možnost nových revelací prý zpočátku ani nevěřil, hluboce na něj zapůsobila až bezprostřední setkání s Kryštofem Kotterem a s Kristinou Poniatowskou.
