Výsledek pro: Dějiny filmu

Byli ochotni položit život i za nás – skuteční hrdinové, na které se velmi rychle zapomnělo, nebo zůstali úplně neznámými – služka u Heydrichů, která riskovala život pro druhé, popravený profesor příbramského gymnázia, jehož osud inspiroval vznik povídky a filmu Vyšší princip, „táta parašutistů“, rozvědčík od Berounky a jiní.

Kressa reportážním způsobem ukazuje všednodenní realitu husákovské normalizace: jak náročné bylo koupit banány nebo koupit mražený hrášek v 80. letech. Druhá část ukazuje známé postavy z oblasti filmu a televizní tvorby v regionu jihovýchodní Moravy

Tento rok je plný zásadních momentů. Filmová vlna slaví úspěchy: za Obchod na korze si odnášíme prvního Oscara a v kinech mají premiéru Ostře sledované vlaky, oceněné zlatou soškou o dva roky později. Vzniká festival písní Bratislavská lyra a soutěž krásy Dívka roku. Začíná stavba pražského metra, novinkou je rodinný dům Šumperák, LSD se u nás oficiálně používá v psychiatrii a nad tím vším bdí cenzura. Ve světě soupeří SSSR a USA o kosmos a fotbalové MS v Anglii vyhrávají (poprvé a zatím naposledy) domácí.

Vlasta Burian, Johnny Weissmüller, Erich Tylínek, Sonja Henie, Lino Ventura, Dick Francis, Bud Spencer, Jurij Vlasov, Josef Nálepa, Toller Cranston. V pořadí daném rokem jejich narození obsahuje kniha deset příběhů těchto osobností, které svůj život zasvětily dvěma zdánlivě tak rozdílným fenoménům, jako jsou sport a umění

Češi žijí ve vlastním mikrosvětě – s rodinou, přáteli, na chatách a v hospodách –, zatímco venku vládne normalizační šeď. Přesto se objevují první známky změny: Michail Gorbačov přináší vítr glasnosti a perestrojky.

V jednotlivých kapitolách se seznámíte s filmovými žánry, klíčovými díly, hnutími (je zmíněna i "Československá nová vlna") a technikami. Přístupné, stručné a zábavné čtení umožní těm, kdo rádi sledují filmy.

Ústřední postavou monografie je prvorepublikový kameraman-dokumentarista Čeněk Zahradníček (1900-1989) - jeden z hlavních tvůrčích duchů Českosl. filmovového týdeníku Aktualita.

Publikace je tuzemským příspěvkem k tematice reprezentace holokaustu v narativní kinematografii, disciplíně rozvíjené v rámci tzv. „holocaust studies“.

Kniha, v níž se tento filmař projevuje také jako svébytný spisovatel a myslitel, je sumou člověka hledajícího existenciální dobrodružství a hluboce se oddávajícího tématům, za která bojoval.

Autor se Kromě dějin filmu se ve svém díle soustředil především na dějiny Ruska, Sovětského svazu a východní Evropy, a rovněž historii kolonialismu.

Tato knížka provede čtenáře historií obrazů, od pravěkých jeskynních maleb až po obrazovku počítače nebo chytré telefony. Jak a proč se člověk už od věků umělecky vyjadřuje obrazem? A kam dál se bude zobrazování ještě ubírat?

Rozsáhlé dvousvazkové dílo předního evropského indologa popisuje vývoj indického filosofického myšlení od nejstarších dob až po náboženské systémy pozdního středověku.

Další rok, kdy probíhala Husákova normalizace a rodilo se se zase víc dětí. Novinkou bylo zavedení směrovacích čísel. Ve světě nastala do té doby nevídaná sháňka po energiích, hlavně po naftě. V hudbě i filmu bylo natočeno několik klasických evergreenů, třeba Noc na Karlštejně nebo Popelka. Karel Gott byl Zlatým slavíkem podesáté v řadě a tak si osladil kávu.

Skupina ABBA nikdy v bývalém socialistickém Československu nevystoupila. Přesto tu s námi byla. Lidé její hudbu milovali, tančili na ni na diskotékách, kupovali její desky a kazety, chodili do kina na ABBA ve filmu a věšeli si na stěny její plakáty.

Sotva se u nás najde někdo, kdo by neznal legendární film Císařův pekař a pekařův císař. Nelze si na něj nevzpomenout při četbě této knihy. Pojednává o tom, jak se naši předkové učili poznávat svět kolem sebe a jaké nástroje k tomu používali.

V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.

Film podle stejnojmenné knihy Jaroslava Rudiše v hlavní roli s Hynkem Čermákem kombinuje dramatický příběh s černým humorem.

Physicist and polymath, as familiar with Hindu scriptures as he was with quantum mechanics, J. Robert Oppenheimer - director of the Manhattan Project that developed the atomic bomb - was the most famous scientist of his generation.

Publikace přináší soubor esejí, které reflektující autorský rukopis, žánry, módy, filmový jazyk a jeho vývoj na příkladech vybraných filmů o umění českých dokumentaristů

Britský novinář ve své knize velice podrobně a čtivě líčí průběh dne 5. září 1972, kdy palestinští teroristé na olympijských hrách v Mnichově zajali část izraelské výpravy. Zároveň přibližuje politické zákulisí a tajné odvetné akce.