Výsledek pro: Dějiny filmu

Češi žijí ve vlastním mikrosvětě – s rodinou, přáteli, na chatách a v hospodách –, zatímco venku vládne normalizační šeď. Přesto se objevují první známky změny: Michail Gorbačov přináší vítr glasnosti a perestrojky.

Ústřední postavou monografie je prvorepublikový kameraman-dokumentarista Čeněk Zahradníček (1900-1989) - jeden z hlavních tvůrčích duchů Českosl. filmovového týdeníku Aktualita.

Publikace je tuzemským příspěvkem k tematice reprezentace holokaustu v narativní kinematografii, disciplíně rozvíjené v rámci tzv. „holocaust studies“.

Kniha, v níž se tento filmař projevuje také jako svébytný spisovatel a myslitel, je sumou člověka hledajícího existenciální dobrodružství a hluboce se oddávajícího tématům, za která bojoval.

Tato knížka provede čtenáře historií obrazů, od pravěkých jeskynních maleb až po obrazovku počítače nebo chytré telefony. Jak a proč se člověk už od věků umělecky vyjadřuje obrazem? A kam dál se bude zobrazování ještě ubírat?

Další rok, kdy probíhala Husákova normalizace a rodilo se se zase víc dětí. Novinkou bylo zavedení směrovacích čísel. Ve světě nastala do té doby nevídaná sháňka po energiích, hlavně po naftě. V hudbě i filmu bylo natočeno několik klasických evergreenů, třeba Noc na Karlštejně nebo Popelka. Karel Gott byl Zlatým slavíkem podesáté v řadě a tak si osladil kávu.

Skupina ABBA nikdy v bývalém socialistickém Československu nevystoupila. Přesto tu s námi byla. Lidé její hudbu milovali, tančili na ni na diskotékách, kupovali její desky a kazety, chodili do kina na ABBA ve filmu a věšeli si na stěny její plakáty.

Sotva se u nás najde někdo, kdo by neznal legendární film Císařův pekař a pekařův císař. Nelze si na něj nevzpomenout při četbě této knihy. Pojednává o tom, jak se naši předkové učili poznávat svět kolem sebe a jaké nástroje k tomu používali.

V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.

Film podle stejnojmenné knihy Jaroslava Rudiše v hlavní roli s Hynkem Čermákem kombinuje dramatický příběh s černým humorem.

Physicist and polymath, as familiar with Hindu scriptures as he was with quantum mechanics, J. Robert Oppenheimer - director of the Manhattan Project that developed the atomic bomb - was the most famous scientist of his generation.

Publikace přináší soubor esejí, které reflektující autorský rukopis, žánry, módy, filmový jazyk a jeho vývoj na příkladech vybraných filmů o umění českých dokumentaristů

Britský novinář ve své knize velice podrobně a čtivě líčí průběh dne 5. září 1972, kdy palestinští teroristé na olympijských hrách v Mnichově zajali část izraelské výpravy. Zároveň přibližuje politické zákulisí a tajné odvetné akce.

Fenomén veksláctví z nečekaných úhlů.

Vydejte se po stopách československých dějin a prožijte znovu rok 1958. Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti.

Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.

Nová historie pirátství, od Vikingů po somálské nájezdníky. Dozvíte se o původu pirátství – jeho počátky sahají k době, kdy lidé poprvé začali využívat lodě. V současnosti je pirátství omezeno jen na některé lokality. Jsou popsány způsoby přepadávání lodí, přístavů nebo vesnic a měst na pobřeží. A jak se postupem času tyto strategie vyvíjely s příchodem nových technologií, politických spojenectví apod. Vyvrací se romantické představy o pirátech, které byly vytvořeny mnoha příběhy a hollywoodskými filmy. Nechybí ani portréty nejslavnějších pirátů. Pro přehlednost je kniha doplněna mapkami a kresbami lodí.

Navzdory rostoucímu zájmu badatelů humanitních oborů představuje období protektorátu Čechy a Morava doposud nepříliš prozkoumanou oblast českých dějin.

Pojďte se s námi projít dobou, kdy byl Karel Gott svržen z trůnu popového krále a Zlatého slavíka získal brýlatý kluk z Bratislavy, napůl Angličan Miro Žbirka.

Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď. První rok „šedesátek“ jako by svou ambivalentností předznamenával celé nadcházející desetiletí – desetiletí velkých nadějí i hlubokých zklamání.