Bohatě ilustrovaná kniha nabízí mezioborový a unikátní pohled na pestré významy kštic, vousů či paruk v rozličných kulturách, protože vlasová péče je „kulturní univerzálií“.
Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.
V dramatických, čtivě a barvitě vykreslených osudech Borgiů, které autor hojně dokládá i citacemi z dobových pramenů, se zároveň zrcadlí složité poměry renesanční Itálie.
První ze tří dílů knihy Renesanční pitaval z podbrdského kraje seznamuje čtenáře s městskou spravedlností, představuje různé druhy vězení a přináší příběhy čarodějnictví, rituálních vražd, rouhání, hazardních her, žhářství, neposlušných poddaných...
Druhý díl knihy Renesanční pitaval z podbrdského kraje přichází s dalšími příběhy, které se odehrály ve druhé polovině šestnáctého století a na počátku století sedmnáctého.
Tapiserie reprezentují jeden z nejušlechtilejších a nejkrásnějších řemeslných výtvorů, který kdy zdobil a zútulňoval lidské příbytky. Zřejmě nejrozsáhlejší hradozámeckou kolekcí nástěnných koberců na našem území mají zámky Hluboká a Český Krumlov.
Středověk byl již minulostí. Šestnácté století přineslo do života českého království mnoho změn. Na trůn usedli první Habsburkové a nová doba vlila sebevědomí do žil celé společnosti – měšťanů, šlechty, duchovních i poddaných.
Dílo Hieronyma a jeho pokračovatelů poskytovalo téměř po tisíc let základní soubor informací o starokřesťanských autorech. V renesanci se z něj vyvinula speciální disciplína – patristika.
Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu.
Kniha, která zahrnuje dějiny biologie od prvopočátků do objevení struktury DNA (1953), může svou stručností a přehledností zaujmout nejen biology z profese, ale i všechny zainteresované laiky z řad vzdělanějšího čtenářstva.
Publikace představuje doposud opomíjený segment kulturního dědictví specifického regionu na hranici dnešní České republiky a Polska – měšťanský dům v období renesance.
Praha rudolfínská přivádí čtenáře do časů vlády Rudolfa II. (1576– 1611), kdy se Praha stává metropolí Svaté říše římské a pražský císařský dvůr vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů.
Jako celek představuje monografie Ztracen v dějinách Jana M. Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, autora ztraceného v dějinách, s nimiž byl ovšem svým údělem i dílem nedílně spjat.
Tato kniha se ve dvanácti kapitolách zabývá různými, avšak vnitřně propojenými tématy renesanční filosofie: teorií sympatie, jejími antickými zdroji a jejím renesančním rozvedením, především u lutheránských autorů šestnáctého století.
Prague in the Reign of Rudolph II takes readers back to the days of the Habsburg Emperor Rudolph II (1576–1611) when Prague became the metropolis of the Holy Roman Empire.
