Kniha představuje řádové velmistry a komtury, přináší informace o hradech a výzbroji teutonských rytířů, ale dává také nahlédnout do běžného života řádových členů a do jejich špitální, hospodářské a vzdělávací činnosti.
Bohatě ilustrovaný vícedílný lexikon historie, který představuje život v českých zemích od doby knížecí až do konce feudalismu. Kniha se nezaměřuje na politické dějiny, jako většina podobných příruček, ale na životní styl v nejširším smyslu slova.
Kniha popisuje zajímavé souvislosti mezi středověkou Skandinávií, Francií a Jeruzalémem, které se protínají na Bornholmu - nenápadném ostrově v Baltském moři.
Do druhého dílu byly vybrány texty sepsané až po vítězství křesťanství v římské říši na počátku 4. století, které dobře dokumentují další vývoj hagiografické literatury a zohledňují žánrové a ideové rozrůznění pozdější mučednické literatury.
Knížky lidového čtení představovaly povíce než dvě století neodmyslitelnou součást české slovesné kultury jako nenáročná četba širokých vrstev měst i venkova.
Kritická edice pramene, provázená úvodní studí a rejstříky. Kralevic Zikmund (pozdější polsko-litevský vládce Zikmund I. Starý) pobýval v letech 1498–1506 na pozvání bratra Vladislava mimo jiné též v českých zemích.
Na pozadí popisu první křížové výpravy, která zásadním způsobem zasáhla nejen do historie Blízkého východu, ale i do dějin evropských, se čtenář seznámí s fascinujícím světem křesťanského a islámského světa konce 11. století.
Ve svazku Husitství na Moravě - Náboženská snášenlivost - Jan Amos Komenský se dostává českému čtenáři soubor starších studíí a článků historika Josefa Války.
Závěrečný svazek Husitské revoluce prof. Františka Šmahela sleduje události po smrti císaře Zikmunda v roce 1437. Sleduje postupnou cestu ke stavovské monarchii a komplikovaný vztah Němců a katolíků k revoluci.
Kniha autora zabývajícího se historií templářského řádu v našich zemích i odborně (např.Templáři v zemích českých králů, 2010), obsahuje 67 vyprávění o templářích, jež se tradovala v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.
Klášter založila členka královské dynastie Přemyslovců sv. Anežka (1211–1282), řadící se k velkým duchovním osobnostem Evropy. Autorka knihy se v deseti kapitolách postupně zabývá osobou zakladatelky, vznikem a vývojem františkánského řádu...
