O gigantických bitvách na východní frontě za 2. světové války bylo již napsáno mnoho knih, avšak individuálních a subjektivních příběhů jejich účastníků je stále poskrovnu. Vyprávění těch, kteří byli vtaženi do nelítostných bojů.
Bylo jim teprve šestnáct let. Z Hitlerových chlapců vycepovali v rychlokursech vojáky, aby je pak na jaře 1945 povolali do Waffen-SS a nasadili do dávno prohrané války.
Kniha popisuje operaci AGREEMENT, kombinovaný útok britských pozemních a obojživelných speciálních sil 14. září 1942 na město Tobrúk, životně důležitý zásobovací uzel na břehu Středozemního moře, který v té době drželi Němci a Italové.
Souborná historická analýza, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin.
Když se před sedmdesáti lety chýlila ke konci už druhá velká válka první poloviny 20. století, zdálo se, že hekatomby obětí budou mít pro lidstvo natolik odstrašující a terapeutický účinek, že se do podobných šíleností přestane pouštět.
Ve čtvrtek 23. března 1944 odpoledne napadlo šestnáct partyzánů v okupovaném Římě ozbrojenou kolonu 156 policistů SS. Partyzáni způsobili Němcům těžké ztráty a sami unikli nezraněni a nezpozorováni. Rozplynuli se v podzemí římského odboje.
Vzpomínky Christiana Jungblutta se vracejí k roku 1943, kdy U-70 zaujímala strategickou pozici v Černém moři. Jejím úkolem bylo potopit chloubu sovětské flotily, bitevní loď Stalin.
V květnu 1945 zůstávalo na území Československa stále ještě na milion německých ozbrojenců. Kromě pravidelných jednotek skupiny armád Mitte generála Schörnera to byly jednotky Zbraní SS, Luftwaffe, bezpečnostních a dalších ozbrojených složek.
Sympozium Válečný rok 1942 v Protektorátu Čechy a Morava a v okupované Evropě uspořádané Ústavem pro studium totalitních režimů 4. října 2012 navázalo na mezinárodní sympozium Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji.
Studie v tomto sborníku zasazují události roku 1943 do širšího kontextu německé okupační politiky v Evropě se zvláštním přihlédnutím k vývoji v Protektorátu Čechy a Morava.
Území města ležícího na soutoku Labe a Orlice bylo osídleno už v prehistorických dobách.
Na konci 10. století se Hradec stal knížecím sídlem, roku 1225 svobodným královským městem, pak věnným městem českých královen.