Rozpad sovětského světa vedl v Rusku k dlouhé a bezvýchodné kocovině, na niž Putinův režim aplikoval jednoduchý lék: Národní hrdost. Téma vítězství ve Velké vlastenecké válce však přináší mnohá nebezpečí spojená s temnými proudy dějin.
Nový historický román Andreje Štiavnického z období vrcholící třicetileté války volně navazuje na pětici příběhů, jejichž hrdinkou je obávaná Čachtická paní – ať živá nebo mrtvá.
Armáda duchů je nezvyklý název 23. americké jednotky čítající 1100 mužů. Jejím úkolem bylo za druhé světové války zmást německé nepřátele rozmístěním umělých tanků, děl či letadel. Němci na radarech nerozeznali pravé válečné stroje od falešných, a očekávali tak útok na špatných místech.
Publikace současného českého žurnalisty Vladimíra Bystrova přináší příklady z dosud málo známé historie komunizace a sovětizace československé společnosti hned po skončení druhé světové války ještě před uchvácením moci komunistickým režimem v roce 1948.
Kniha se zabývá tím, jak se v průběhu tří generací (z)měnil pospolitý, pracovní, rodinný a náboženský život na Hlučínsku. Je zaměřena na období od konce druhé světové války po současnost.
Fotograficky bohatě vybavená kniha představuje pomocí vybraných témat československou armádu ve 30. letech 20. století od příprav zásadních organizačních změn až po její zánik po německé okupaci.
Jaroslav Kadlec si po léta pečlivě promýšlel svá kázání a řadil je v cyklech postupujících od základů systematického náboženského vzdělání k jemným a uvolněnějším reakcím na dobové problémy a potřeby lidí se v nich orientovat.
A. Riccardi přináší v historických souvislostech příběhy křesťanů, kteří ve 20. století zemřeli pro svou víru, a analyzuje příčiny jejich utrpení a smrti.
Kniha o základních pilířích pravoslavné soteriologie, kterou napsal patriarcha Sergej ve svém raném období jako disertaci (1895), představuje vytříbenou polemiku s katolickými a protestantskými spisy.
Životní příběhy, válečné osudy a odbojová činnost šesti rodáků z jihomoravských Moutnic v osobních vzpomínkách a vyprávění jejich nejmladšího kamaráda.
Jak hluboké jsou stopy, které železná opona zanechala v příhraničních oblastech mezi Českou republikou a Rakouskem? Jaký vliv měla studená válka na vztah mezi Čechy a Rakušany?
Sborník přináší sedm příspěvků předních českých a německých historiků na téma Mnichov 1938 – Roberta Kvačka, Václava Kurala, Hanse Henninga Hahna, Evy Hahnové, Miloše Trapla, Ladislava Kudrny a Zdeňka Hazdry.