Tato kniha je vyprávěním Bettiny Meyerové o jejím pátrání po minulosti vlastního dědečka Konrada Meyera, vysokého důstojníka SS a přesvědčeného nacisty.
Od samého počátku rebelie, jež se rozhořela v polovině roku 1618, považovali reprezentanti vzbouřených českých evangelických stavů strategicky položené a dobře opevněné České Budějovice za mocnou překážku prosazování svého politického programu.
Česká strana státoprávně pokroková představuje v mnohém jedinečný subjekt české politiky posledních let před první světovou válkou i následující dramatické doby válečné.
Práce shrnuje stávající poznatky týkající se plánování a provádění nacistické „eutanázie“ osob s duševním a mentálním postižením, která byla první masovou vraždou nacistického režimu na území českých zemí v letech okupace a druhé světové války.
Historik Jaroslav Čechura se dlouhodobě věnuje každodennímu životu na jihočeském venkově, v předkládané monografii se zaměřuje na období třicetileté války.
Katalog výstavy 1620. Cesta na Horu představuje zejména situaci Českého království od vlády Rudolfa II. do konce třicetileté války. Katalog dále kopíruje zejména témata výstavy a důraz v období 1618-1621: doba před povstáním, defenestrace, bitva, ...
Během druhé světové války se v boji za obnovení státní a národní svébytnosti v okupovaných evropských zemích utvářel narativ zdůrazňující především motivy sjednoceného národa.
Pojednání o rozvoji továrního zbrojního průmyslu v habsburské monarchii a o jeho rozmachu v Prusku a v císařském Německu od poloviny 19. století do roku 1914 provází mj. detailní výklad o technice a zvláštních rysech zbrojní velkovýroby.
Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité.
V zemích západní Evropy, okupovaných za druhé světové války nacisty, hrozila za pomoc pronásledovaným Židům konfiskace majetku, uvěznění, v nejhorším případě deportace do koncentračního tábora.
Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany.
Publikace historika Jiřího Smlsala přibližuje průběh rasové perzekuce Romů a Sintů na našem území za druhé světové války, její společenské předpoklady a konkrétní aktéry, pachatele i oběti.
Kniha zachycuje české země na pomezí druhé světové války jako prostor nekontrolovatelného kolektivního násilí. Celkový pohled propojuje s podrobnými svědectvími a vzpomínkami.
Snad každá rodina na území České a Slovenské republiky má pradědečka či prastrýce, jenž se zúčastnil I. světové války, ať už na straně Rakousko-Uherska nebo jako československý legionář. Tato kniha je připomínkou jejich hrdinského boje.
Kniha přináší přehled o historickém dění v Evropě ve 20. století formou tzv. faktografických esejů. Autorovým záměrem je vybrat stěžejní události tohoto století, popsat je na základě zkušeností člověka, který jeho velkou část sám prožil, ...
