Legendární kniha o komunitách českého a moravského undergroundu. Baráky představují klíčový pramen k pochopení toho, jak se český underground formoval, jak přežíval v podmínkách totalitního státu.
Slovník obsahuje více než čtyři tisíce hesel a odkazů a 400 perokreseb. Přibližuje tak názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malířství a užitého umění.
Sborník příspěvků Věda a umění vychází jako v pořadí již pátá publikace shrnující příspěvky celostátní konference historiků a historiček umění pod záštitou Uměleckohistorické společnosti.
Kniha je jeden z výstupů stejnojmenného projektu, jehož cílem bylo porozumět podobám, kterých nabývala filmová kultura v socio-kulturním prostředí Brna coby druhého největšího města meziválečného Československa i Protektorátu Čechy a Morava.
Knižní portrét Tomáše Vorla (1957), současného významného filmového režiséra a člena divadelních souborů Sklep a Mimoza, součástí uměleckého hnutí Pražská pětka.
Předmětem monografie je sémantická analýza filmového stylu nedávno zesnulého maďarského režiséra Miklóse Jancsóa (1921–2014), která se soustředí na 17 snímků z období let 1963 (Odvrácená tvář) až 1981 (Tyranovo srdce).
Bohuslav Ondráček (1932–1998) byl významným skladatelem české populární hudby před rokem 1989. Vynikal nejen jako tvůrce, ale také jako aranžér, organizátor („manažer se tehdy nesmělo říkat“) a první český hudební producent i nadaný „talent scout“.
Šestým dílem se dovršuje velký projekt pojednávající o vývoji českého umění ve všech jeho oblastech a žánrech, od architektury, malířství, kresby, grafiky a sochařství přes umělecká řemesla, fotografii, scénografii atd.
Monografie přináší komplexní „biografii“ jednoho z nejzajímavějších a největších sochařsko-architektonických děl vztyčených v Čechách v souvislosti s morovou epidemií v letech 1713–1715.
Dvousvazkové dílo zpracovává období 1890-1938 poprvé v ucelenosti všech uměleckých oborů: malířství, sochařství, architektura, fotografie, scénografie a užitého umění.
V reprezentativní fotografické publikaci České dědictví najde čtenář ucelené kapitoly o dvanácti pozoruhodných místech v České republice, jejichž význam daleko přesáhl hranice českých zemí a která se stala součástí světového kulturního dědictví.
Ačkoli se kniha zabývá architekturou, můžeme ji rovnocenně považovat za kulturologickou studii. Architektura je zde totiž mnohem více, než jsme v dějinách umění zvyklí, zasazena do kulturního kontextu, slovy autora je v kultuře rozpuštěna.
Umělecká díla jednotlivých historických epoch k nám dnes promlouvají často komplikovaným jazykem. Pro člověka 21. století není vždy snadné pochopit všechny jejich významové vrstvy, tak jak je mohli vnímat divačky a diváci v dobách jejich vzniku.
