Ústřední téma knihy představuje osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho aktivity na poli uměleckého mecenátu v Čechách v polovině 19. století, zejména s ohledem na jeho zájmy v oblasti krajinotvorby, architektury, sběratelství.
Kniha shrnuje poznatky získané v průběhu restaurátorské a pedagogické činnosti Jakuba Ďoubala, který měl vzácnou příležitost podílet se na obnově řady významných památkových objektů v Kutné Hoře a okolí a také účastnit se výzkumu technik.
Díky poutavé kombinaci osobních příběhů, kritické (auto)teorie a exkurzů do dějin umění a sex práce lze považovat Pracující dívku za zásadní dílo současné feministické teorie umění.
Encyklopedie výtvarného umění Art Book představuje zcela nový způsob pohledu na výtvarné umění. Pět set významných malířů a sochařů je abecedně seřazeno v přehledné, poučné i zábavné publikaci, která vás provede od středověku až po současnost.
Hlavními prameny k autorově práci jsou jeho detailní znalosti zahraniční literatury a vlastní zevrubný archivní výzkum. Představuje dům, který byl dobovou publicistikou označen za první moderní dům v Rakousku, jeho architekta i stavebníky.
Studie českých i zahraničních bohemistů a badatelů ze spřízněných oborů (dějin umění, estetiky, hudební vědy, filozofie) obsažené v tomto sborníku se věnují analýzám překračování mediálních hranic.
Jedinečný průvodce dějinami českého a slovenského filmu po II. světové válce je neocenitelný pro každého, kdo se filmem profesionálně či amatérsky zabývá.
Publikace je určena nejen studentům a adeptům studia umění a jeho dějin, ale i širší kulturní veřejnosti. Toto vydání zohledňuje vývojem překonané dílčí poznatky vědy o umění a navíc k výkladu poprvé nabízí ilustrace.
Kniha Rozlomená doba 1908–1928 se soustředí na zlomové dvacetiletí dějin moderního a avantgardního umění ve střední Evropě. Přináší obsáhlý vhled do kulturních dějin Rakousko-Uherska a nově vzniklých států ustavených po jeho rozpadu v roce 1918.
Výpravná monografie poprvé představuje specifickou část výtvarné umělecké scény v českých zemích, ovlivněnou myšlenkami dekadence v období mezi lety 1880 a 1914.
Dvoudílná uměleckohistorická práce věnovaná malířům Carpoforu Tencallovi (1623–1685) a jeho mladšímu bratranci a následovníkovi Giacomu Tencallovi (1644–1689) vznikla v rámci programu, zaměřeného na dokumentaci a výzkum nástěnných barokních maleb.
Giovanni Pisano, jeden ze stavitelů katedrály v Sieně, sehrál v umění 13. a 14. století podobnou roli, jakou měl za renesance Michelangelo nebo v baroku Bernini.
Monografie V barvách chorobných: Idea dekadence a umění v českých zemích 1880 a 1914, která vychází ke stejnojmenné výstavě v Obecním domě. Anglická verze.
