Kniha Ivana Petrželky si všímá nejdůležitějších kulturních institucí města Brna ve 20.století a na počátku 21. století. Přináší obraz jejich nejsvízelnějších existenčních potíží v době první republiky, nacistické okupace a komunistické totality.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Autobiografické vyprávění emeritního starosty Litomyšle Miroslava Brýdla (*1941) se zaměřuje především na období po roce 1989, během kterého se Litomyšl stala díky jeho dlouhodobým koncepčním aktivitám evropsky oceňovaným centrem moderní architektury
Předmětem této publikace jsou klasicistní domovní vrata a dveře v Poličce, a to vyřezávaná, členěná hladkými výplněmi i ,,skládaná" s motivem půlslunce v horní části.
Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky.
„Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že vaše vycestování dnes bylo umožněno.“ S touto pro tisíce uprchlíků z NDR vysvobozující větou tehdejšího ministra zahraničních věcí Hanse-Dietricha Genschera z 30. 9. 1989 je Lobkowiczký palác.
Kniha ReKreace nás zavede do minulosti letních venkovských sídel, která vznikala od druhé poloviny 19. století v okolí Prahy, ale i na dalších místech českých zemí.
Působivá obrazová publikace ukazuje průřez dvacátým stoletím prostřednictvím několika desítek archivních fotografií z okolí Slavonic, doplněných krátkými poetickými glosami autora.
Na přelomu 19. a 20. století se dosud nepříliš významné město Kladno mění na centrum těžkého průmyslu. Do tohoto prostředí vstupuje pozoruhodná osobnost sládka místního pivovaru Otakara Zachara (1870-1921).
