V legendární Factory se pravidelně scházela
společenská a kulturní smetánka té doby, od
Lou Reeda a jeho Velvet Underground po Eddie
Sedgwickovou či Boba Dylana.
Na stránkách této knihy, jejímž editorem je Umberto Eco, najdeme obrazy mistrovských děl všech dob. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů čtenáři přibližují rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes.
Slovník obsahuje více než čtyři tisíce hesel a odkazů a 400 perokreseb. Přibližuje tak názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malířství a užitého umění.
Sborník příspěvků Věda a umění vychází jako v pořadí již pátá publikace shrnující příspěvky celostátní konference historiků a historiček umění pod záštitou Uměleckohistorické společnosti.
Po úvodních informacích o základních historických faktech, chronologii, vykopávkách a rozluštění hieroglyfů přechází čtenář z jedné zajímavé kapitoly do druhé: panteon staroegyptských bohů a bohyň, stavby pyramid, mumifikování zemřelých apod.
Monografie o sbírce hudebních nástrojů Antonína Buchtela prezentuje kolekci uloženou dnes v Národním muzeu – Českém muzeu hudby i pozoruhodnou osobnost samotného sběratele.
Šestým dílem se dovršuje velký projekt pojednávající o vývoji českého umění ve všech jeho oblastech a žánrech, od architektury, malířství, kresby, grafiky a sochařství přes umělecká řemesla, fotografii, scénografii atd.
Monografie přináší komplexní „biografii“ jednoho z nejzajímavějších a největších sochařsko-architektonických děl vztyčených v Čechách v souvislosti s morovou epidemií v letech 1713–1715.
Dvousvazkové dílo zpracovává období 1890-1938 poprvé v ucelenosti všech uměleckých oborů: malířství, sochařství, architektura, fotografie, scénografie a užitého umění.
V reprezentativní fotografické publikaci České dědictví najde čtenář ucelené kapitoly o dvanácti pozoruhodných místech v České republice, jejichž význam daleko přesáhl hranice českých zemí a která se stala součástí světového kulturního dědictví.
Tato rozsáhlá kniha je poslední prací Jindřicha Chalupeckého. Sleduje proměny umění ve starém Egyptě, Mezopotámii, Indii, Číně a podrobně sleduje jeho vývoj v Evropě (gotika, renesance, baroko, klasicismus, romantismus) až do 20. století.
Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu – vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla.
