Nový román Sylvie Richterové patří k dílům, jaká v české próze posledních více než dvaceti let tolik postrádáme – krásným, místy až básnickým jazykem, ze široka, klidně a plynule obzírá posledních více než šedesát let lidských životů.
Nemocnice 19. století představovala spíš bránu smrti než místo léčení. Úmrtnost byla masivní. Chirurgové pracovali bez anestezie za řevu pacientů a jejich nejcennější vlastností nebyla pečlivost, ale rychlost.
Formou rozhovoru se Gruša vrací zejména k literárnímu dění 60. a 70. let, vlastním zkušenostem s literárním časopisem Tvář, ale zamýšlí se i nad obecnými otázkami české kultury.
Komiksová kniha ve dvanácti příbězích přibližuje základní kapitoly dějin středověkého umění. Čtenář se zastaví pod zlatem zářícími kopulemi byzantských kostelů, prozkoumá pekelné scény na románských portálech, s Karlem IV. buduje Prahu...
Knižní esej George Kublera představuje specifický přínos poválečné Ameriky k dějinám umění. Snaží se založit metodu dějin umění nově a jinak – tak, aby se daly použít na zhodnocení jakékoli umělecké kultury, nikoli jen evropské tradice.
Bohatě ilustrovaná barevná velkoformátová publikace líčí historii erotických kreseb a komiksu od dávných dob až po zlatá šedesátá léta, od antiky až po Roberta Crumba, jehož manželka je i autorkou předmluvy.
Autorka zpracovala s přípustnou dávkou básnické licence příběhy dávných i méně dávných historických postav z dějin orientálních bojových umění, které jsou jen málo doloženy s soudobých historických pramenech.
Tato kniha je první publikací seznamující čtenáře v České republice s historií světového comicsu. Její autor, Milan Kruml, který na knize pracoval sedm let, si vzal za cíl nelehký úkol seznámit naše čtenáře s více než stoletou historií tohoto média.
Profesor HAMU, hudební skladatel a muzikolog dr. Jaroslav Smolka se ve své práci zabývá zvláštním postavením baroka ve vývoji evropského a českého hudebně historického vědomí.
Autoři předkládají přehled o historii československého komiksu v letech 1945–1989, a toto stále značně nezřetelné místo v historii kreslených příběhů co nejvíce doplňují a obohacují.
Aby Warburg patří do společnosti velkých německých vědeckých géniů rané modernity, jakými byli Walter Benjamin, Sigmund Freud, Emil Kraeppelin nebo Albert Einstein.
Kniha-čítanka představuje českému čtenáři základní současné práce zahraničních autorů, destabilizující konvenční, lineární pojetí času, které má dopad jak na umělecko-historickou metodologii a filozofii, tak na uměleckou tvorbu jako takovou.
Kniha o Františku Topiči (1858-1941) uzavírá ediční řadu, která mapuje historii a výstavní činnost Topičova domu a salonu, nejstarší soukromé galerie v Praze. Zároveň se jedná také o první monografické dílo věnující se osobě Františka Topiče.