Kniha předního českého historika Jaroslava Čechury přístupným a čtivým způsobem představuje široké veřejnosti život a dílo jedné z nejvýznamnějších osobností českých i evropských dějin – českého krále a římského císaře Karla IV.
Svatá Ludmila jako manželka Bořivoje I. je první historicky doloženou Přemyslovnou. Během jejího života byly položeny základy ke christianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců.
Literární historik a kritik Miroslav Zelinský se své studii pokouší poukázat na to, jak ve dvou zcela odlišných znakových systémech jako výtvarné umění a dějiny národních literatur fungovaly a fungují podobné způsoby technik ovlivňování recipienta.
Benátky, Lucca a Aquilea, tři italská města, v nichž pobýval a zanechal stopu král Karel IV., k jehož jubileu kniha známého esejisty Josefa Kroutvora vychází. Čtivě psaná studie poslouží dobře i jako netypický bedekr.
Publikace Mexiko - 200 let nezávislosti mapuje novodobou historii země v tematických blocích zaměřených na dějiny a náboženství, aktuální dění, jazyk a literaturu, kulturu a umění.
Kam zmizel tajemný číhošťský oltářní křížek? Co měl Josef Toufar při únosu StB u sebe v kapsách? Jaký je životní příběh knězova spoluvraha, estébáka Ladislava Máchy? Jak se v Číhošti filmovalo a kdo v propagandistickém filmu vystupoval na kazatelnu?
Kolektivní monografie se věnuje působení Marie Terezie vévodkyně Savojské (1694—1772) na středočeských panstvích, která zdědila po svém otci a byla s nimi svázána po celý život.
Práce pojednávající o talentovaném královéhradeckém architektu Vladimíru Fultnerovi (1887-1918) představuje cenný příspěvek do materiálové a analytické báze pro výzkum dějin moderní české architektury na počátku 20. století.
Kniha zachycuje bohatou, bouřlivou minulost jižní Itálie od dob Normanů a vládců dynastie Anjou přes období vlády Španělů a Burbonů až po sjednocení Itálie v roce 1860, po němž značná část obyvatel této části země emigrovala do zahraničí.
První monografie o operním pěvci Karlu Bermanovi (1919–1995), jednom z vrcholných reprezentantů českého vokálního umění druhé poloviny 20. století - na pozadí dějin opery pražského Národního divadla a v rámci dobových společenských souvislostí.
Výstavba metra a sídlišť, zákulisí pražského magistrátu, otázka role expertů v normalizačním Československu, asanace, ale i památková péče. To jsou témata, která přináší vzpomínky hlavního architekta Prahy Blahomíra Borovičky (1923-2004).
Nula v názvu naznačuje časový záběr tohoto nového dílu. Jeho hlavní těžiště se nachází mezi roky 1969 a 1989 a podobně jako první KMENY zkoumá české městské subkultury a nezávislé společenské proudy.
V první části publikace jsou představena jednotlivá filmová díla, druhý díl tvoří rozsáhlé interview s jedním z nejangažovanějších filmových tvůrců v dějinách české kinematografie.