Výsledek pro: Dějiny umění

Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálniho skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu.

Zdeněk R. Nešpor ve své knize Děkuji za bolest… pojednává o české folkové hudbě 60.–80. let minulého století.

Syntetická publikace o české hudební kultuře v anglickém jazyce. Zahrnuje dějiny české hudby od počátků do současnosti, studii o českých hudebních souborech a orchestrech, lidové hudbě, pop music, neprofesionálních aktivitách, festivalech.

Ohlédněte se s námi za jedinečnými interprety populární hudby 70. a 80. let minulého století! Buďte tak trochu retro!

Knižní rozhovor známé novinářky a spisovatelky s básníkem, textařem a saxofonistou skupiny The Plastic People of the Universe Vratislavem Brabencem.

Dvousvazková edice zpřístupňuje deníkové zápisky z posledních deseti let autorova života (1927–1937).

Studie doplněné rozhovory a anketou o psychologii herecké tvorby věnují pozornost vzniku divadelního studia DISK, odkud vyšli na profesionální dráhu nejenom J. Adamová a J. Pleskot, ale i mnoho dalších příslušníků této generace.

Kniha slučuje dva texty historika Jana Peiskera (1851-1933): záznam autobiografického vyprávění vydaný jako bibliofilie v roce 1943 a pro tisk upravenou přednášku Kdo byli naši předkové, co jsme po nich v sobě zdědili.

Paul Johnson čtenářům předkládá působivý portrét jednoho z nejvýznačnějších amerických prezidentů, mnohými považovaného za nejoblíbenějšího Američana všech dob.

Roku 1900 zasedl ve vídeňské vládě ministr bez portfeje, jehož posláním bylo hájit české zájmy v rámci mnohonárodnostní monarchie.

Dva texty rozhovorů Karla Hvížďaly s Václavem Havlem.

Jan Calábek (1903–1992) brněnský vědec, botanik, pedagog, filmař a experimentátor se řadí k průkopníkům vědecké kinematografie. Jeho časosběrná metoda natáčení mikro života rostlinné říše získala významné mezinárodní renomé.

Na přelomu 19. a 20. století se dosud nepříliš významné město Kladno mění na centrum těžkého průmyslu. Do tohoto prostředí vstupuje pozoruhodná osobnost sládka místního pivovaru Otakara Zachara (1870-1921).

Hvězda, mýty — a skutečnost. Největší popovou hvězdou v Československu byl Karel Gott — a v jistém smyslu jí v Česku zůstává dodnes. Jeho příběh však není tradičním vyprávěním o hudebním velikánovi.

Prostřednictvím publikace Ženy v pohybu se IDU zapojuje do ediční řady Ministerstva kultury (O)hlasy žen v české kultuře.

Třetí pokračování úspěšné série filmových portrétů zavede čtenáře na místa, na nichž se v první polovině minulého století utvářely dějiny kinematografie – za brány velkolepých hollywoodských studií i do prestižních evropských ateliérů v Berlíně...

Lhát je tak snadné. Pohřbít někoho jen o málo těžší. Teď jde pouze o to, kdo dá víc.

Nový román Orbis urbis Catherine Ébert-Zeminové je epicko-lyrická syntéza osobních, rodových a kolektivních dějin, jejichž pojítkem je hlavní postava...

Obsažný, střídmě a přitom velice čtivě napsaný životopis jedné z nejvýznamnějších osobností českého kulturního a společenského života druhé poloviny dvacátého století.

Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".