Výpravná publikace o němé éře československého filmu přináší portréty největších osobností naší filmové tvorby období od přelomu století až do r. 1931.
Osu knihy tvoří životy tří výrazných osobností – Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z rodu svobodných pánů z Redernu. Původem slezská šlechtická rodina je představena v době svého působení v Čechách (1558–
1621).
Prolínání středověké a novověké sfragistiky v jednom příspěvku je unikátní. Kniha vznikla jako výsledek autorčiny dlouholeté badatelské činnosti. Jde o dílo neobyčejně precizní, novátorské a zajímavé.
Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference představuje zajímavý vhled do uměleckohistorického výzkumu vybraných témat, jejichž společným jmenovatelem je střední Evropa raného novověku.
Strhující kniha, která se zabývá tím, jak nacisté systematicky vykrádali umělecká díla celé Evropy. Co se s nimi dělo, jak s nimi nakládali, co s nimi zamýšleli. Co se dělo po válce? Kde jsou nakradené věci dnes?
Muzeum v Louvru bylo založeno v r. 1793. Patřilo mezi první evropská muzea. Dnes je institucí, která sehrává základní úlohu ve francouzském i mezinárodním kulturním životě.
Zapomenutá sbírka fotografií odhaluje unikátní pohled do společenství, které vzniklo v ateliéru jednoho z největších architektů 20. století – Le Corbusiera. Galaxie Le Corbusier zve čtenáře do zákulisí dějin moderní architektury.
Umělecké Studio Bubec sídlící v okrajové části Prahy – Řeporyjích oslavuje v roce 2020 dvacetiletí od svého založení. Na výstavách, rezidenčních pobytech, kurzech a dalších akcích studia se vystřídaly stovky českých i zahraničních umělců.
Vzpomínky, postřehy a úvahy o literatuře (Kafka, Čapek, Goethe), výtvarném umění (Zrzavý, Tvrdošíjní), o národním charakteru v umění a česko-německém soužití.
Ve vůbec první monografii věnované českému filmu pro děti mapuje Lukáš Skupa vývoj a specifika žánru, který v rámci zestátněné kinematografie patřil k nejvýznamějším a v určitých ohledech i nejúspěšnějším.
Vilová architektura novověku a moderní doby představuje učebnici vývoje i rozmanitosti architektury. Nejinak tomu bylo i v Hradci Králové, kde na přelomu 19. a 20. století díky zboření josefínské pevnosti vznikla velká volná prostranství.
Kolektivní monografie přináší v 15 dílčích studiích historický přehled vývoje vztahů Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti.
Jakou tvář mělo Brno dřív? Jaké stavby bývaly jeho nezpochybnitelnou součástí a později nenávratně zmizely? Proč musely zaniknout právě tyto objekty a jiné zůstaly? Jaký je příběh nejznámějších brněnských náměstí?
