Oficiální publikace k multimediální výstavě Tutanchamon RealExperience, kterou pořáda Národní muzeum ve spolupráci s Civita Mostre e Musei a společností Laboratoriorosso od 21.8.2019.
Vědecký recenzovaný časopis zaměřený na původní články z dějin přírodních a exaktních věd, techniky a věd příbuzných. Vítána jsou také témata o aplikacích těchto věd: dějiny architektury, medicíny a umění, vztah vědy a společnosti, vědní politika aj.
„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat,“ říká Miroslav Petříček, filosof,
pedagog a překladatel, který se zabývá reflexí vizuálního umění už několik desetiletí.
Své postřehy shrnul mimo jiné v knize Myšlení obrazem.
Originální monografie se detailně věnuje tématu, které se teprve v posledních letech dostává do hledáčku historiků umění a architektury – dějinám kulturních domů.
This volume provides an insight into the world of the Carolingian monks and clerics who created the fascinating liturgical organism known as the Liturgy of the Hours.
Anglické, doplněné vydání publikace „Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách“ (2010) mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie. Studie jsou doplněny podrobným katalogem děl a rejstříky.
Publikace obsahuje rozsáhlý soupis 210 antických lamp z římského tábora Gerulata a přilehlého civilního osídlení. Lampy byly získány během archeologických výzkumů od roku 1961 až po dnešek.
V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.
Nejnovější práci historika umění Karla Srpa provází soubor nově objevených fotografií Dagmar Hochové, uskutečněný během Picassovy samostatné výstavy v pražském Mánesu v roce 1967.
Kniha Od informelu k figuře s podtitulem ze sbírky Galerie Dolmen byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
Po rozpadu velkých varhanářských paradigmat 19. a 20. století se současný stav na poli stavby varhan jeví jako bohaté spektrum celé řady uměleckých a konstrukčních přístupů, které však zároveň představují výzkumný problém při pokusu o vymezení rámce.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Kritická edice dvorských seznamů je doplněna o pojednání o osobnosti císaře Rudolfa II, literatuře, pramenech, vzniku, vývoji a složení rudolfínského dvora včetně přehledných tabulek a rejstříků osob a úřadů.
Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika.
Výpravná publikace, která poprvé v souhrnu přibližuje fenomén lidového a zlidovělého šperku. Autorka v knize shrnuje mnohaleté výzkumy o šperku v lidovém prostředí, kde nabýval rozmanitých podob.
Purkyňův Politizující kovář je jeden z klíčových obrazů českého 19. století, propojuje v sobě řadu více i méně očekávatelných významů, vypovídá o přelomové době vzniku, o konstrukci postavení umělce a kritika a podílí se na autonomizaci malby.
Velkorysý projekt podrobné uměleckohistorické topografie Prahy, jehož první díl – Staré Město pražské a Josefov – vyšel v roce 1996 a v dalších letech následovaly publikace pojednávající o dalších historických městech pražských.
