Monografie o sbírce hudebních nástrojů Antonína Buchtela prezentuje kolekci uloženou dnes v Národním muzeu – Českém muzeu hudby i pozoruhodnou osobnost samotného sběratele.
Kniha je jeden z výstupů stejnojmenného projektu, jehož cílem bylo porozumět podobám, kterých nabývala filmová kultura v socio-kulturním prostředí Brna coby druhého největšího města meziválečného Československa i Protektorátu Čechy a Morava.
V apokryfním Filipovu evangeliu se píše, že Ježíše životem stále provázely tři Marie – jeho matka, sestra a snoubenka. I když se tento text jeví jako symbolický, jedná se o reálné postavy jeho matky Marie, nevlastní sestry a manželky Marie z Betánie.
Předmětem monografie je sémantická analýza filmového stylu nedávno zesnulého maďarského režiséra Miklóse Jancsóa (1921–2014), která se soustředí na 17 snímků z období let 1963 (Odvrácená tvář) až 1981 (Tyranovo srdce).
Monografie přináší komplexní „biografii“ jednoho z nejzajímavějších a největších sochařsko-architektonických děl vztyčených v Čechách v souvislosti s morovou epidemií v letech 1713–1715.
V reprezentativní fotografické publikaci České dědictví najde čtenář ucelené kapitoly o dvanácti pozoruhodných místech v České republice, jejichž význam daleko přesáhl hranice českých zemí a která se stala součástí světového kulturního dědictví.
Bohuslav Ondráček (1932–1998) byl významným skladatelem české populární hudby před rokem 1989. Vynikal nejen jako tvůrce, ale také jako aranžér, organizátor („manažer se tehdy nesmělo říkat“) a první český hudební producent i nadaný „talent scout“.
Ačkoli se kniha zabývá architekturou, můžeme ji rovnocenně považovat za kulturologickou studii. Architektura je zde totiž mnohem více, než jsme v dějinách umění zvyklí, zasazena do kulturního kontextu, slovy autora je v kultuře rozpuštěna.
Vánoční příběh z pera portugalské spisovatelky, básnířky a autorky knih pro děti se odehrává v 15. st., v období rodící se renesance. Dánský rytíř, který zanechal svou rodinu na dalekém severu, slíbí, že se vrátí do Vánoc, a vydá se objevovat svět.
Obsáhlé autobiografické dílo líčí osudy Goetheho během jeho pobytu v Itálii v letech 1786 až 1788. Důvěrné setkání se zcela novým světem a především s antikou znamenalo tvůrcovo znovuzrození.
Bělorusko a Lotyšsko jsou sousedé, které pojí řeka Daugava. Proto mají obyvatelé obou sousedních států a národů dlouhodobé zkušenosti s tím, jak spolu žít a jak spolupracovat – sahají přinejmenším do raného středověku.