Kniha obsahuje záznam z literárněvědného kolokvia konaného v září 2005 v Českých Budějovicích, kterého se zúčastnili přední čeští literární vědci a historici.
Antologie textů Český strukturalismus v diskusi
obsahuje překlady studií zahraničních literárních
teoretiků a historiků zabývajících se českým
strukturalismem, zejména poetikou, sémiotikou
a estetikou Jana Mukařovského a Romana Jakobsona.
Soubor textů dokumentuje autorčin zájem o umění, ale stejně tak o historii. Svým studiem a celým zaměřením vnímá, chápe a taky hodnotí umění vždy ve vztahu k dějinám.
Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem.
Tato kniha je poctou žáků, kolegů a přátel k životnímu jubileu profesora Eduarda Gombára, jednoho z nejvýznamnějších postav současné arabistiky a historiografie islámských zemí. Obsahuje též autorovu bibliografii.
Jako celek představuje monografie Ztracen v dějinách Jana M. Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, autora ztraceného v dějinách, s nimiž byl ovšem svým údělem i dílem nedílně spjat.
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.
Praktická příručka, která seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími daty a událostmi z dějin, domácí i mezinárodní politiky i se základními údaji z kulturní a hospodářské sféry.
Stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství.
Chronologický přehled moravských dějin (a dějin tzv. českého Slezska), zejména politických a hospodářských, a také přehled samosprávního a státoprávního vývoje Moravy v minulosti, a to od pravěku až do současnosti.
Kniha zachycuje více než dva tisíce let dějin a zpracovává více než 70 historických map, které vyprávějí fascinující příběh války: od starověkého a středověkého válčení až po současné globální konflikty.
Existovala Atlantida, o níž psal starořecký filozof Platón? Pamatuje Egyptská sfinga poslední dobu ledovou? Pochází středoamerický národ Olméků z Afriky? Byl Mojžíš egyptským faraonem? Kam se ztratil poklad řádu templářů?
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
