Publikace je dalším příspěvkem ke studiu dějin Vojvodova – jediné české vesnice v Bulharsku. Ta byla založena v severozápadní části země roku 1900 přesídlenci z jiné české krajanské obce – Svaté Heleny v rumunském Banátu.
Brazílie se jako největší latinskoamerická země (a pátá největší na světě), země s 206 miliony obyvatel, čím dál častěji těší pozornosti badatelů v oboru společenských i přírodních věd. Jako trh s obrovským potenciálem má význam pro ekonomy.
Přivoňte ke koloritu každé doby, životnímu stylu. Poznejte její hlavní panovníky, platidla, která tehdy zemí kolovala. Přečtěte si, co mohli lidé za určitou částku koupit. Seznamte se s fotokopiemi jedinečných starožitností – mincí, bankovek i státovek.
Náš přední hungarista, profesor Masarykovy univerzity v Brně (mj. autor Maďarska v edici Stručná historie států), v knize zúročil své celoživotní bádání v oboru.
Kniha shrnuje výsledky projektu zaměřeného
na dokumentaci a interpretaci nástěnných
maleb 17. a 18. století v klášterech
benediktinů na území Čech a Moravy.
Publikace zkoumá životy a roli primasů katolické církve v Československu, Polsku, Maďarsku, NDR, Rakousku a na Ukrajině v druhé polovině dvacátého století v čase komunismu.
Kniha Jiřího Paroubka možná vyvolá protichůdné reakce. Její autor se v ní však projevuje tak, jak se projevoval a projevuje v našem veřejném dění: jako silná, cílevědomá a v každém ohledu nepřehlédnutelná osobnost české politické scény.
V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů.
Kniha se zabývá institucionálním vývojem a každodenním provozem Vysoké školy zemědělské v Praze (dnešní České zemědělské univerzity v Praze) od jejího osamostatnění v roce 1952 do počátku devadesátých let 20. století.
V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů.
Jen všestranný rozbor může dát odpověď na mnohé otázky, které souvisejí s králem Václavem II., jenž se na podzim roku 1300 nechal korunovat polským králem a příštího roku vyjednal uherskou korunu pro svého syna.
Kolektivní práce českých historiků, teologů a odborníků na literaturu, výtvarné umění a film, hledá odpovědi na otázky týkající se identity katolické církve.
Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno.
