Vyčerpaní veteráni z Wotanu ještě nebyli v horší situaci. Při teplotách pod bodem mrazu na ruské frontě, obklíčeni sovětskými silami, čelí nepřekonatelné palebné síle tanků Josif Stalin a nelítostným kozáckým šavlím.
Helena Frischerová (1906 na Moravě – 1984)
se ve svých rusky psaných vzpomínkách, vydaných
v Moskvě roku 2014, věnuje letům
1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí tzv.
Velkého teroru v táborech sovětského gulagu.
Výbor z celoživotního básnického díla známé ruské autorky s pohnutým, tragicky uzavřeným osudem, která čtyři roky ze svého takřka dvacetiletého exilu, k němuž ji dohnala Velká říjnová socialistická revoluce, strávila u nás v Čechách.
Ruský autor představuje velmi účinnou techniku, jenž umožňuje tvořit věci, které nám z běžného úhlu pohledu připadají neuskutečnitelné, zejména však dává moc ovlivňovat osud dle vlastního uvážení.
E.V.Ščadilov patří v Rusku ke známým specialistům alternativní medicíny. Spojil objevy současné medicíny a biochemie s výsledky fytoterapie a východní medicíny. Z těchto základů vypracoval vysoce účinné metody očisty těla.
Josef Streichl (8. září 1949 – 11. srpna 2013), všemi zvaný Pepa, byl český písničkář. Veřejně vystupovat začal v závěru šedesátých let, v roce 1969 byl dokonce odsouzen za hraní písně proti ruské okupaci.
Leonid Nikolajevič Andrejev (1871–1919) byl spisovatel a dramatik, jeden z nejrozporuplnějších představitelů ruské literatury. Pod vlivem Schopenhauerovy filozofie se věnoval otázkám života a smrti a zobrazoval lidský život hluboce pesimisticky.
„Všude zaznamenáváme vzestup zájmu o náboženství. Jednoznačně to platí o judaismu a islámu, které se ve Francii stále více prosazují. Křesťanství bylo podle konkordátu podepsaného Napoleonem Bonapartem „náboženstvím většiny Francouzů“.
Osmnáct tisíc kilometrů autostopem z Čech až do srdce Sibiře, k jezeru Bajkal a zpět do rodného Spálova, procestoval odvážný mladík během pouhých šestašedesáti dnů. A byla to cesta dobrodružná, při které šlo občas skutečně o holý život!
Strhujúce, šokantné, občas až hororovo mrazivé poviedky zo života. Súčasné Rusko plné vykoľajených osudov. Petruševská píše ako keď bičom plieska. Surovo, kruto a pravdivo, no nikdy nie odľudštene.
Vikinského mladíka Thorgilse, který Pod ochranou pohanského boha byl v prvním dílu trilogie Vikingové šťastně zachráněn na rozbouřeném moři ve člunu bez kormidla, sledujeme v druhém dílu severské ságy do Anglie, a to rovnou do lože choti anglického krále.
Autentický deník dozorce ze stalinistického pracovního tábora nedávno nalezli specialisté z ruské humanitární a historicky-osvětové organizace MEMORIAL v archivu KGB.
Román Vladimíra Sorokina Telurie (rusky vyšel v říjnu 2013) je jakousi svéráznou odpovědí na otázku Umberta Eca: Vstoupili už jsme do epochy nového středověku, nebo na nás ta středověká budoucnost čeká za nejbližší zátočinou?
Publikace vás seznámí s většinou typů letadel vzniklých v konstrukčních kancelářích v Rusku v období po 2. světové válce. Texty s obrázky jsou abecedně řazeny.
Zajímavou informací je, že pouze menšímu množství z nich se podařilo přežít do současnosti.
Oblíbený ruský autor vysvětluje, jak máme žít, abychom naplňovali i duchovní, a nejenom tělesný a materiální smysl našeho života. Každý z nás má určité poslání, specifickou úlohu, při jejímž plnění jsme ochotní a schopní vydat ze sebe to nejlepší.
Kniha nabízí neobyčejný pohled na život jedné z nejvýznamnějších osobností mystiky druhé poloviny devatenáctého století. Helena Petrovna se narodila do rusko-německé rodiny a byla vychovávána pro život ve vyšších kruzích.
Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě Střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou nebo výzvou?