Publikace je výběrem překladů anglicky napsaných Hájkových statí o české literatuře, které vznikly v britském exilu (na univerzitách v Lancasteru a Glasgow) a během jeho hostování v USA.
Kniha se pokouší v dokumentech, projevech, článcích, ale třeba i ve zcela nové, dosud nepublikované ekonomické studii představit první pracovní rok prezidenta republiky.
Eseje shromážděné v této knize se pohybují na pomezí literární a kulturní antropologie. Zabývají se analýzou věcí jako metafor vědění a vyprávění, vztahem mezi jazykem, tělesností a věcností.
Výbor z esejistické a teoretické tvorby francouzského autora Bertranda Schmitta (1967) zahrnuje texty, jež byly publikovány v českých překladech časopisecky či jako doslovy a texty do katalogů a sborníků.
S vítaným návratem k tradičnímu černému humoru provází kniha absurditami, kterými dnes na individuální tvůrčí svobodu a zdravý rozum útočí v křečích politické korektnosti na úrovni lokální, státní, eurounijní a globální všechny obory lidské činnosti.
V knize l'Ironie najdeme většinu pro Jankélévitche typických témat. Ironii vyčerpávajícím způsobem popisuje s pomocí nesčetných příkladů jako stav či typ morálního vědomí, jako rétorickou figuru a jako literární strategii.
obvyklým, ač stále víc šibeničním humorem, autor komentuje současné absurdity a varuje před blížícím se kolapsem — pokud se včas neprobereme z letargie k jeho zastavení.
Sebrané blogové zápisky nejlepšího českého ultrapůlmaratonce, který s vtipem sobě vlastním popisuje závodní i tréninkové zážitky, nad nimiž většině běžných lidí zůstává rozum stát, a mistrně zachycuje českou ultramaratonskou komunitu.
Renomovaná americká novinářka a historička se ve své nejnovější knize věnuje znepokojivému fenoménu posledních let – antidemokratickým trendům, které jsou stále patrnější jak ve východní a západní Evropě, tak i ve Spojených státech.
Kniha, která se vám dostává do rukou je jako labyrint, jehož uličky vás provedou různými životními oblastmi a křižovatkami, na kterých se lehce může ocitnout každý z nás.
Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás).
Na počátku komunistické éry, v době všeobecného jásotu pro jednotu se slovanským Sovětským svazem, vyložil Václav Černý historické kořeny panslavismu - od německé romantiky přes české obrození až k panrusismu .
Benátky, Lucca a Aquilea, tři italská města, v nichž pobýval a zanechal stopu král Karel IV., k jehož jubileu kniha známého esejisty Josefa Kroutvora vychází. Čtivě psaná studie poslouží dobře i jako netypický bedekr.
Historikové a esejisté Naomi Oreskesová a Eric M. Conway nám v tomto působivém a provokativním sci-fi příběhu a zároveň filosofujícím eseji představují svět zdevastovaný klimatickými změnami.
Josef Kroutvor se ve své nové knize zamýšlí nad obyčejnými a zdánlivě banálními věcmi, které považujeme za samozřejmé, aniž bychom si uvědomovali, že pomalu z našeho života mizí.
