Sborník esejů, anket, básní, obrazů a experimentací členů současné Skupiny českých a slovenských surrealistů a jejich spolupracovníků (J. Švankmajer, M. Stejskal, F. Dryje, K. Piňosová, J. Janda, J. Gabriel a 15 dalších autorů).
Svazek shrnuje dosud knižně nepublikované studie a články Jana Tesaře věnované nacistické okupaci a úsilí české kultury o „nalezení nového národního vědomí“ tváří v tvář tehdejšímu smrtelnému ohrožení.
Kniha usiluje o definici a vymezení oboru vizuální antropologie v rámci sociální a kulturní antropologie a zaměřuje se především na souvislosti filmu a audiovizuálních médií s vědní disciplínou.
Po obrázkové knížce Pozdrav světu přichází Vít Ondráček ve vydavatelství Nezávislého podmelechovského spolku se svazkem Čtenář Josefa Kocourka. Po čtyři a půl desetiletí se zajímá o pozapomenutého mimořádně nadaného literáta první republiky.
O Václavu Havlovi bylo u nás i ve světě napsáno nesčetně úvah, studií, oslavných tirád i hanopisů. O jeho skutečně lidském a trvale inspirujícím rozměru zjistíme nejvíc právě z jeho textů, které tvoří tuto knihu.
Ve své knize shromáždil známý kardiolog Josef Veselka šest desítek komentářů, které v letech 2021 a 2022 vycházely v Lidových novinách. Autor v nich sleduje a rentgenuje společenské dění u nás i v zahraničí.
Antologie Čtení o Bedřichu Václavkovi zpřítomňuje momenty kritického přijímání i zpětného hodnocení díla literárního vědce Bedřicha Václavka (1897–1943) v časovém rozmezí od dvacátých let do první poloviny let sedmdesátých.
Mirek Michálek se ve své humorbidní sbírce fejetonů a glos zabývá základními problémy moderní společnosti, jako jsou například nespavost, Moravské národní obrození, pochopení díla Roberta Musila nebo tajemství černých děr a veřejných záchodků.
Vykřičená čtvrt Yoshiwara byla v období Edo považována za společenské centrum a místo kulturní revoluce. Umělci jako Utamaro, Hokusai a Kunisada otevřeli dveře rozkoše a nechali okolní svět nahlédnout za barevné zástěny čajoven.
Desátý okres je místo, jež se pro autora stalo vnitřním prožitkem, v němž se odrážel celý jeho přístup ke světu – a hlavně jeho osobní vidění věcí. V tom smyslu je kniha rovněž básní v próze a trochu i malým filosofickým traktátem.
Další kniha básníka, filosofa a esejisty Jana Suka (1951) je souborem aktuálních textů o krizi hodnot, možném konci západní civilizace a o "čase nad propastí".
Knížka pro poutníky po cestách světa i duše. Ivo Chocholáč, autor spjatý s Podkrkonoším, znalec a popularizátor fenoménu zdejšího spiritismu, věnoval svou knihu krajině a možnostem pohybu v ní. Prameny vod jsou krví Matky Země, ...
Poslední literární dílo významného českého spirituálně orientovaného autora, prozaika a esejisty, který vydal již dvě podobně zaměřené práce. Třetí kniha vše definitivně uzavírá.
dvě podobně zaměřené práce. Třetí kniha vše definitivně
uzavírá.
Volné pokračování úspěšné knihy Breviář pozitivní anarchie, která podrobně rozebírala nejrůznější problémy současnosti. Jim se věnuje i nový titul, ale tentokrát z pohledu dvou odlišných vrstev – elity a lidu.
Texty zařazené do této knížky jsou kritické a polemické povahy a chtějí být chápány jako odborné recenze. Až na jednu dosud nepublikovanou, ale pro publikaci připravenou výjimku byly uveřejněny v odborných časopisech.
Autor hledá kořeny naší civilizace na místech, kde osobně prožil mnoho šťastných dnů, týdnů a měsíců života a kam se po léta pravidelně vracel, aby tu hledal bohy. Aby s nimi pobýval. Aby si užíval jejich přítomnosti a načerpal síly.
