Troufalá a rozhněvaná řada vášnivých rozhovorů a dopisů je sžíravým komentářem a kritikou nejen dnešní psychoterapie, ale také takřka všech významných aspektů současného života – sexuality, politiky, médií, životního prostředí i městského života.
Kniha fejetovů Kamily Moučkové je půvabné bilanční zamyšlení nad životem z pera statečné ženy, která se stala symbolem odporu proti sovětské okupaci v roce 1968.
Fejetony z každodenních situací, které občas zažije každý. Krátké, výstižné a vtipné. O českých restauracích, povinném zkoušení dárků o Vánocích, seznamování přes internet, o Pražácích, Brňácích i náplavách, o trapasech při lichocení ženám.
Po mimořádném úspěchu knihy Ruské duše připravil zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška výběr z těch nejzajímavějších rozhovorů pořízených s polskými osobnostmi kulturního, politického a společenského života.
Reedice stěžejního Kalandrova díla, které
dokončil na počátku druhé světové války.
Rukopis se ale po jeho zatčení a odvlečení
do koncentračních táborů ztratil
a Kalandra tuto monumentální knihu po
svém návratu sepsal v letech 1945 a 1946
znovu.
Vtipně pojednané fejetony nahlížející Británii dnešních dnů pod pokličku publikovaných názorů a oficialit - pochopitelně kořeněné vlastními zkušenostmi autora. Absurdita, humor, ironie, mnohdy v nečekaných a neuvěřitelných situacích.
Fejetonista Rudolf Křesťan a ilustrátorka Magdalena Křesťanová přicházejí s novou sbírkou fejetonů, které - jako obvykle - zkoumají s úsměvem řadu skutečností všedních i nevšedních. Pistolové téma je tak jen jedním z celé stovky různorodých námětů.
Oheň vyhasl? Zabalíme to, nebo to ještě rozfoukáme? Jedenadvacáté století bude konvulsivní, nebo nebude vůbec, soudruhu Bretone! – tak zní jedna z odpovědí a výzev ojedinělého literárního manifestu z pera Michala Jurzy.
Fejetony z časopisu Dobrá adresa, které na jeho stránky každý měsíc přiváděly tisíce čtenářů. Půvabné postřehy a hry s jazykem, navazující na nejlepší tradici českých fejetonistů od Jana Nerudy po Rudolfa Křesťana. Ideální čtení do tramvaje.
Proč slovenský národní hrdina Juraj Jánošík nejspíš nikdy neochutnal halušky? Proč je z Košic blíž do Prahy než do Bratislavy? Kolik salaší přežívá v horách na prahu nového
století? A proč euro kazí servírkám postavu?
Výbor z aforismů a jemně ironických fejetonů. Texty se věnují velmi různorodým tématům: politické scéně, kultuře, autorovu rodnému městu Olomouci či zážitkům ze zahraničních cest.
Kniha vůbec poprvé v ucelené podobě představuje publicistickou tvorbu básníka Oldřicha Mikuláška, s níž se v letech 1934-1952 postupně seznamovali čtenáři přerovského listu Obzor a brněnských deníků Rovnost a Lidové (resp. Svobodné) noviny.