Kniha obsahující dvacet povídek, úvah, esejí, historek i zážitků je především lidským povídáním nejen o klidných dnech, ale i o bouřlivých tragédiích dvacátého století.
Sbírka humorných zamyšlení navazuje na úspěšné Lenochovy myšlenky. Postřeh a vtipný komentář věcí každodenního života patří k tomu nejlepšímu, čím Jerome Klapka Jerome obohatil světovou literaturu.
Jak by to vypadalo, kdyby John Muir nebo Henry David Thoreau vytvořili o svých toulkách americkou krajinou komiks? Jak by zněl soundtrack míst, jako jsou Seattle, Salt Lake City, Portland či Vancouver?
Kritické články navazují na soubor esejů o české poezii, za který autor obdržel Cenu F. X. Šaldy. Týkají se více než 52 básnických knih a obsahují oddíl o české próze. V závěru je svazek doplněn 17 úvahovými útvary o české literatuře a kultuře.
Soubor esejů Jaroslava Šabaty odráží autorovu životní snahu přetvářet svět k lepšímu a hledat možné cesty ke společnosti svobodné, pluralitní a spravedlivé.
Kniha-čítanka představuje českému čtenáři základní současné práce zahraničních autorů, destabilizující konvenční, lineární pojetí času, které má dopad jak na umělecko-historickou metodologii a filozofii, tak na uměleckou tvorbu jako takovou.
Sbírka esejů, jejíž sjednocujícím faktorem je analytická psychologie, soubor teorií a praktických znalostí vycházejících a opírajících se o dílo C. G. Junga. Autoři interpretují pohádkové příběhy, zobrazující psychologická hlediska předchozích generací.
Publikace je výběrem překladů anglicky napsaných Hájkových statí o české literatuře, které vznikly v britském exilu (na univerzitách v Lancasteru a Glasgow) a během jeho hostování v USA.
Básník Jaroslav Seifert celý život vedl bohatou korespondenci se svými čtenáři. Došlé dopisy si schovával, takže z nich bylo možné sestavit výbor zabírající v čase šest desetiletí (1926–1986).
Kniha se pokouší v dokumentech, projevech, článcích, ale třeba i ve zcela nové, dosud nepublikované ekonomické studii představit první pracovní rok prezidenta republiky.
Eseje shromážděné v této knize se pohybují na pomezí literární a kulturní antropologie. Zabývají se analýzou věcí jako metafor vědění a vyprávění, vztahem mezi jazykem, tělesností a věcností.
S vítaným návratem k tradičnímu černému humoru provází kniha absurditami, kterými dnes na individuální tvůrčí svobodu a zdravý rozum útočí v křečích politické korektnosti na úrovni lokální, státní, eurounijní a globální všechny obory lidské činnosti.
Kniha, která se vám dostává do rukou je jako labyrint, jehož uličky vás provedou různými životními oblastmi a křižovatkami, na kterých se lehce může ocitnout každý z nás.
Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás).
Sebrané blogové zápisky nejlepšího českého ultrapůlmaratonce, který s vtipem sobě vlastním popisuje závodní i tréninkové zážitky, nad nimiž většině běžných lidí zůstává rozum stát, a mistrně zachycuje českou ultramaratonskou komunitu.
