Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás).
Na počátku komunistické éry, v době všeobecného jásotu pro jednotu se slovanským Sovětským svazem, vyložil Václav Černý historické kořeny panslavismu - od německé romantiky přes české obrození až k panrusismu .
Benátky, Lucca a Aquilea, tři italská města, v nichž pobýval a zanechal stopu král Karel IV., k jehož jubileu kniha známého esejisty Josefa Kroutvora vychází. Čtivě psaná studie poslouží dobře i jako netypický bedekr.
Historikové a esejisté Naomi Oreskesová a Eric M. Conway nám v tomto působivém a provokativním sci-fi příběhu a zároveň filosofujícím eseji představují svět zdevastovaný klimatickými změnami.
Josef Kroutvor se ve své nové knize zamýšlí nad obyčejnými a zdánlivě banálními věcmi, které považujeme za samozřejmé, aniž bychom si uvědomovali, že pomalu z našeho života mizí.
Jaromír Zemina říká, že nejraději píše „knížky do postele˝, vybízející svým obsahem i formou čtenáře k tomu, aby s nimi trávili chvíle večerního ztišení v teple domova, aby spolu s jejich autorem objevovali krásu přirozenosti a prostoty.
Svět umění si můžeme představit jako domácnost, kde někteří vykonávají práci, která je neviditelná, přestože jakoukoliv uměleckou tvorbu vůbec umožňuje.
Moc bezmocných je jedním z nejznámějších a nejdiskutovanějších disidentských textů. Václav Havel jej napsal v roce 1978 ve zvláštních podmínkách komunistické diktatury.
V esejisticky pojatých kapitolách a zároveň dílčích studiích zde anglický kulturní historik P. Burke barvitě vylíčil život společnosti renesanční a barokní Itálie.
Kniha Design pro skutečný svět (poprvé vydaná švédsky v roce 1970) svými novátorskými myšlenkami a nekompromisní kritikou převládajícího přístupu k designu, úzce svázaného s komerční korporátní praxí a konzumním způsobem života.
Krátké, přemýšlivé texty spisovatelky Ludmily Klukanové vycházely v Jihlavských listech od roku 2011 do roku 2016. Autorka je v knižní úpravě rozčlenila do šesti kapitol.
V Životním slohu, studii z pera Bohuslava Brouka, se čtenáři po více než šedesáti letech od plánovaného vydání dostává nesmírně podnětných myšlenek v oblasti, v níž dodnes mnoho teoretických textů nevzniklo.
Vzájemný dialog obsahově nabitých, stylisticky bravurních textů Jiřího Přibáně a magicky atmosférických obrazů Jakuba Špaňhela přináší zcela vzácný zážitek.