Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.
Mrazivý esej, v němž autorka ukazuje, jak Rusko na Ukrajině opakuje svůj starý návod – ten, který poprvé použila Kateřina Veliká na Krymu v roce 1783, a znovu – ovšem ve větším a krvavějším měřítku – Sovětský svaz za Stalinovy éry.
Žádná jiná doba roku není tak zatížena očekáváním a stereotypními představami jako doba adventní a vánoční. Slýcháme, že bychom se měli ztišit, uvědomit si, na čem záleží, být nablízku druhým i sobě samým.
Vybrané práce Jiřího Němce z rozmezí více než patnácti let spojuje téma lidské svobody. Otázku svobodného jednání, jeho předpokladů a důsledků, považoval autor celoživotně za vůbec nejdůležitější.
Jaroslav Malina (1937–2016) byl světově uznávaným scénografem a malířem. Eseje zařazené do této knihy pokrývají rozmanité aspekty jeho kariéry, poskytují vhled do jeho pracovních metod i jejich filosofických kořenů a objasňují Malinův umělecký přínos
Žánrově rozmanitý a komponovaný opus Sešit z Marienbadu sestává z básní, deníkových záznamů a různorodých textů, jež Vladimír Binar neměl v době jejich vzniku příležitost vydat, jako jsou překlady, posudky, eseje, přednášky, ...
Krátké eseje na rozmanitá témata ilustrují život současného newyorského spisovatele. Většina se odehrává na pozadí tohoto velkoměsta s jeho nepřebernou šíří lidských osudů, dostane se v nich proto pohledu ze všech stran a úhlů.
Závěrečný esej My, Židé z Dobrého přibližuje čtenáři postavení židovského autora, který žije v USA, ale nepíše ani anglicky, ani jidiš, protože jeho mateřským jazykem se stala jednou provždy polština.
Esej Karla Jasperse o německé vině, ale také o vině vůbec a o jejích základních rovinách vyšel poprvé v Německu v roce 1946. Němci jeho vydání – pouhý rok po své válečné porážce, v situaci rozvratu a okupace své země – nijak nevítali.
Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století přináší pětici autorských esejí rozkrývajících významy a role obrazů ve formování a vyjednávání klíčových společenských otázek současnosti.
Kniha je souborem devatenácti esejů zaměřených nejen na oblast čínského umění, zejména krajinomalbu, ale i na jiná specifická témata tohoto asijského národa.
Čtvrtý svazek Borgesových spisů zahrnuje dvě sbírky raných esejů z třicátých let 20. století. Texty knihy Evaristo Carriego jsou věnovány ryze argentinským tématům, zejména starému Buenos Aires.
„Jednou z obětí pandemie může být demokracie, pokud nebudeme dbát o politickou kulturu. V této chvíli je například pro mnohé vlády velkým pokušením vydat se cestou autoritářství, a to i pro ty tzv. demokratické“.
V roce 1989 se zdálo, že v duchu Fukuyamova citátu nastal konec dějin a že z nich vítězně vyšel Západ. Dnes už to působí poněkud jinak. Mnohokrát oceněný historik Philipp Ther se esejistickou formou věnuje otázce, odkud to celé pramení.
Soubor svěže psaných úvah spisovatele a publicisty, žijícího od 70.
let v Hannoveru, reaguje na naléhavé a bohužel mnohdy tabuizované problémy dnešního globalizovaného světa i našeho národního života.
Knížka Co se vyjevuje s podtitulem Eseje o Adrieně Šimotové zahrnuje pět esejů Daniely Hodrové (Vyjevování a vytrácení, Blízké vzdálené věci, Nohy, Torzo – k poetice neúplnosti a Sňaté tváře).
Poutavé příběhy a fotografie v autorské knize věnované Křivoklátsku a jeho lidem. Mozaika osobností dává skrze rozhovory nahlédnout například do zapadlých lesních zákoutí Křivoklátska.