Literární měsíčník, který tvoří zhruba sto stran věnovaných současné i klasické literatuře, novým knihám, začínajícím i renomovaným spisovatelům, kritickému hodnocení knižní produkce a zamyšlení nad trendy a fenomény, které hýbou literárním světem.
Autorova důslednost a systematičnost zde nevyúsťuje ve vytvoření jiného, dalšího systému. Ukazuje, že skutečné myšlení začíná právě tam, kde opouští systémy, definice, přihrádky a jiné „strnulé formy.
Německý spisovatel W. G. Sebald (1944–2001), přednesl v roce 1997 své analyticky hluboce propracované teze o překvapivě slabé odezvě v německé poválečné literatuře na zničující spojenecké bombardování německých měst během 2. světové války.
Roku 1892 do Prahy přicestovala skupina takzvaných dahomejských Amazonek, které měly na Střeleckém ostrově lokálnímu publiku předvádět způsoby života v africké vesnici. Součástí skupiny byla i mladá žena jménem Gutta.
Lze jedním médiem, médiem tištěné publikace, sestávajícím se z textů a obrazových reprodukcí, zprostředkovat uměleckou tvorbu vznikající v médiích zcela jiných?
Langhans: jedno jméno, jedno místo. Kronika domu v centru Prahy.
150 let kulturní historie na pozadí dějinných zvratů.
400 vybraných portrétů osobností, které zrcadlí paměť a sílu této země.
Protimluv 4/2024 přináší rozhovor s básnířkou, prozaičkou a publicistkou Svatavou Antošovou společně s úryvkem její nové skladby nazvané Stín dětství, vzpomínání na tísnivou dobu normalizace, na stíny tehdejších věznic, ...
Kniha Myslet média, jíž se Herzogenrath poprvé představuje českému publiku, je výborem z kratších textů (kapitol a článků), upravených pro české vydání a opatřených originálním doslovem Tomáše Dvořáka a Martina Charváta.
Kniha pojednává o vzájemném vztahu dvou významných umělců sochaře Otto Gutfreunda (1889 – 1927) a architekta Otakara Novotného (1880 – 1959), které spojovalo nejen přátelství a rodinné vazby, ale i vztah k Praze, do jejíž podoby se oba zapsali.
