Pro psa není nic horšího než nuda. A právě jako nástroj proti nudě vznikl Hersenwerk - hlavolamy a mentální cvičení, která může používat každý, kdykoli, kdekoli a s minimálními náklady.
Kniha obsahuje sto sebraných vtipných hlášek z pražského tetovacího studia Hell. Na každé straně je samostatná hláška. Knihu doplňuje dvanáct autorských ilustrací tatérky Barbory Evil Hand Hermanové.
Jsme sice lidi racionální a věříme jen tomu, na co si můžeme sáhnout, co můžeme vidět a slyšet. Přesto se nám občas přihodí něco tajemného, nevysvětlitelného, nad čím v údivu kroutíme hlavami a zdráháme se uvěřit, že se to mohlo skutečně stát.
Básně sebrané do ucelené sbírky vycházejí ze vzpomínek na svět dětství, které autor prožíval v enklávě na okraji Střešovic nedaleko Hradčan v padesátých a na počátku šedesátých let minulého století.
Sbírka Hlasy Jana Polkowského je solitérním, ojedinělým básnickým dílem, které nemá literární obdobu, a přitom – jako žádný kulturní fenomén – nevyrůstá z prázdna.
Panika vypukla, když jí bylo deset. Tehdy se přelidnění zvrhlo v katastrofu, hladovění a krvavý boj o jídlo. Z lidí se stala zvířata bez soucitu, jen se sobeckým pudem sebezáchovy. Život se omezil na sháňku po jídle a rvačky.
Kniha je osobní zpovědí připomínající nám všem, jak zákeřnou, nevyzpytatelnou a do pacientovy mysli a duše postupně se vkrádající nemocí může být schizofrenie.
Inspirativní rozhovory o životě, péči a síle pohlazení. Pohled do života pěti lidí, kteří téma péče ve svém životě vnímají různými způsoby. Spojuje je pozitivní přístup k životu a otevřenost výzvám, které život přináší.
MOR, VÁLKA, HLAD, SMRT – ČTYŘI JEZDCI NA SVÝCH DĚSIVÝCH OŘÍCH SE ROZJELI PO SVĚTĚ. ČTYŘI JEZDCI NADANÍ MOCÍ ZAHUBIT VEŠKERÉ LIDSTVO. PŘIŠLI NA ZEMI, ABY NÁS ZNIČILI.
Po mnoha týdnech putování na západ se Donnerova výprava ocitá na křižovatce. Obě stezky vedou ke kýženému cíli – do Kalifornie. Jedna je dobře zdokumentovaná, druhá zcela nevyzkoušená, ale má prý být kratší.
Horečnatý románový debut (1890) norského autora, nositele Nobelovy ceny za literaturu Knuta Hamsuna. Hlad je zde metaforou hledání vlastní identity v existenciální prázdnotě, jakési vnitřní emigraci ze zavedených společenských pravidel.
