Výsledek pro: Homosexualita v dějinách české kultury

Kniha představuje první souborné zpracování tématu homosexuality v české kultuře, konkrétně v literatuře, výtvarném umění, divadle a filmu.

Druhá část historické příručky nabízí ucelený přehled českých a světových dějin od nástupu Habsburků až do současnosti.

Interpunkce je v naší písemné kultuře něčím samozřejmým. Její používání ale není zcela jednoduché. Kniha popisuje dějiny a vývoj české teorie interpunkce v evropském kontextu od 16. století do dnešních dnů.

Publikace přibližuje vývoj českých dějin v poněkud jiné podobě, než jsme běžně zvyklí. Tradiční výklad, redukující dějiny zejména na přehled politických událostí a hospodářských přeměn, vojenských střetů, výčty panovníků, diplomatických jednání.....

Jako celek představuje monografie Ztracen v dějinách Jana M. Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, autora ztraceného v dějinách, s nimiž byl ovšem svým údělem i dílem nedílně spjat.

Egypt a jeho ozvěna v české kultuře posledních dvou století.

Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.

Další kniha zaměřená na historii české vesnice v Bulharsku.

Kniha Obrazy z dějin českého loutkářství seznamuje čtenáře populárně naučnou formou s významným fenoménem české kultury - loutkářstvím.

Přehled dějin Židů v českých zemích v předmoderním období je uspořádán chronologicky – hlavní kapitoly se věnují osudům Židů od středověku po josefinské reformy.

Monografie řeší jednu ze základních otázek výzkumu národních dějin, totiž otázku dějin kultury, která podle autorova názoru v české vědecké literatuře dosud není adekvátně zpracována.

První díl historické příručky nabízí ucelený přehled českých a světových dějin od Sámovy říše po nástup Habsburků.

Kniha představuje prameny k trestnímu právu v českém státě v 17. a v první polovině 18. století.

Zásadní pramen k dějinám Evropy kolem roku 1000 i k chiliastickým představám středověké společnosti, která milénium spojovala s koncem světa.

Práce přináší jak faktograficky, tak i teoreticky založenou reflexi emancipačního procesu, v němž byly položeny základy novodobé české literatury.

Druhá přímá volba prezidenta v dějinách České republiky přinesla stejného vítěze jako volba první, byť se od ní v mnohém lišila.

Studie o vzniku a osudech sochy historika, muzikologa a komunistického politika Zdeňka Nejedlého, která byla v jeho rodné Litomyšli postavena v roce 1978 a v polistopadovém období se stala předmětem opakujících se vzrušených debat.

Nejvlivnější avantgardní skupina meziválečného Československa vyzývala k revoluci uskutečněné prostřednictvím tisku.

Autor se pokouší pomocí empatie a důrazu na citlivost vědomí stavět mosty mezi Českou republikou a Rakouskem, různými kulturami, vědeckými přístupy a uměleckými výrazy.