Dvoudílné syntetické dílo Slezsko v dějinách českého státu od pravěku do roku 1763 představuje výsledek mnohaletého výzkumného záměru Slezské univerzity v Opavě vedeného profesorem Zdeňkem Jiráskem.
Sborník k 70. narozeninám Františka Šmahela. Dvacet předních českých a polských medievalistů v této knize předkládá dvacet originálních průhledů do pestrého světa středověku, jeho rituálů, zvyků, imaginací a každodenní reality i všudypřítomného zázračna.
„Na památku zesnulým, pro vzpomínku žijícím, jako odkaz pro příští generace.“
Toto motto vyjadřuje vše, co lze spojit s knihou Heimat Hohenelbe vydanou v roce 2007 krajanským spolkem Heimatkreis Hohenelbe se sídlem v Marktoberdorfu.
Autorka popisuje rozhlasové vysílání na území Čech a Moravy od vzniku první soukromé rozhlasové společnosti v Čechách roku 1923 až po převzetí vysílací sítě Němci v roce 1939.
Monografie se zabývá dějinami cen za vodu (tedy vodného a stočného, ale i dalších poplatků) i za odklízení odpadní vody (resp. fekálií) v Praze od nejstarších dob až do současnosti.
Estetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung).
Chronologický přehled moravských dějin (a dějin tzv. českého Slezska), zejména politických a hospodářských, a také přehled samosprávního a státoprávního vývoje Moravy v minulosti, a to od pravěku až do současnosti.
Josef Veselý, redaktor Českého rozhlasu Brno, vybral třicet míst spravedlivě rozmístěných na území celé České republiky, k nimž se váže památná historická událost nebo působení zajímavé osobnosti, a to od mytologických českých počátků až do 20. století.
Chcete-li se dozvědět něco zajímavého, otevřete tuto knihu. Dozvíte se o pozoruhodných zvláštnostech, které z bohatých análů Prahy vyhledali historici kultury a na které upozornili umělci a básnící.
Už podtitul knihy Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině 20. století vypovídá, že jde o mimořádně zajímavou publikaci nabytou faktografií a doplněnou vysvětleními.
Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století.
Kniha se soustředí na mocenské systémy dané geopolitickou strukturou, jež určovaly podobu Evropy po Vídeňském kongresu 1815, v roce 1848, po vzniku Itálie a Německa a Versailleském míru 1919.
Sbírka pětiverší volně inspirovaných poezií východu. Každý z textů vypráví určitý příběh nebo fixuje náhlé uvědomění souvislostí, občas se blížící jakési "epifanii" či "satori".