Hloubavý Medvěd by nejraději přečetl každou knihu na světě a pak by dlouho rozjímal o smyslu života. Akční Ježek by naopak nejraději navštívil každý kout lesa, každou výstavu pavučin a lesní koncert.
V knize ožívají temné příběhy z českokrumlovského regionu. Upíří masakr v Cetvinách, sabaty na Ďáblových kamenech v Hůrce, tajemná babička z Černé v Pošumaví, skřet v podzemí Dívčího kamene, obludník v Hořicích na Šumavě, ...
Příběhy z dob, kdy se ve městě začalo vytvářet tzv. židovské ghetto, z období vzkvétajícího Josefova, středověkých židovských pogromů i z časů, kdy začínaly vznikat židovské obce také mimo Staré Město.
Pověsti a legendy ze všech koutů Nizozemska i Flander v převyprávění Eelka de Jonga a výběr nejhezčích povídaček z waterlandského kraje v podání místních vypravěčů ze sbírek Meertensova ústavu v Amsterdamu.
Řecké mýty na Sicílii jsou úchvatným pokračováním klasických řeckých bájí a pověstí, příběhů, které zapsali antičtí spisovatelé a u nás jsou dětem známy z Petiškova a Mertlíkova podání.
Lidová vyprávění, věnované Jizerským horám a podhůří věnovaná oblasti mezi Jabloncem nad Nisou, Tanvaldem a Železným Brodem, kde žilo smíšené česko-německé obyvatelstvo.
Jeden z mála existujících ucelených souboru yakijských
mýtu dává nahlédnout do zvláštního světa mexických
Yakiů, indiánu, kteří díky dlouhodobému kontaktu
se španělskou kulturou převzali mnohé z evropských
lidových příběhu a pohádek.
Staré řecké báje a pověsti je pravděpodobně nejznámější kniha Eduarda Petišky, která obsahuje příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež. Jednotlivé příběhy pojednávají o řeckých bozích, hrdinech, mýtických postavách a nestvůrách.