Máme alergii na fráze, mluvíme-li o víře? Jak mělce často třeba vyslovujeme slovo radost! Text se pokouší formou otázek a odpovědí, které někdy již v terénu zazněly, vynést na povrch jednu z takových zkušeností: jak znovu uchopit to, co je tak zásadní?
Dílo C. S. Lewise zůstává zahaleno tajemstvím. Ačkoliv má stamiliony vděčných čtenářů, jeho způsob myšlení je zvláštní a ojedinělý. Je autorem více než padesáti knih, mezi kterými najdeme sbírky básní, odborná pojednání, soubory esejů a kázání.
Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století.
První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení.
Miniaturní studie Příliš lidská teologie? přichází s nemalým cílem: představit myšlenkové dílo belgického teologa 20. století Edwarda Schillebeeckxe jako antropologický koncept, jako slovo o člověku a k člověku.
150. výročí prohlášení svatého Josefa za ochránce všeobecné církve podnítilo papeže Františka k formulaci jeho sedmi nových jmen: Ochránce Vykupitele, Boží služebník, Služebník spásy, Průvodce těžkými časy, Ochránce vyděděných, ...
V textu nalezneme otázky: jak naše synodalita souvisí s odvahou hovořit o Rupnikovi; co to je eschatologie; zda je Bůh zastíněn naší prací pro něho; proč oslovujeme Boha osobním jménem Ježíš; naše zralost v očekávání Ježíšova Druhého příchodu; ...
Tradice velehradských kongresů ožila v roce 2007 jubilejním setkáním více než 200 delegátů z celého světa. Sborník přináší kompletní vystoupení účastníků kongresu. Atmosféru významného ekumenického setkání dokreslují jedinečné fotografie.
Záměr papeže Františka – dát podnět k pastoraci manželů a rodin – se díky dvěma biskupským synodám naplnil nad očekávání. Církev dneška je rodinám velmi blízko.
Kniha na pomezí literární historie, dějin filozofie a estetiky je pohledem na vývoj ideálů kultivace člověka od renesance po konec 19. století — věnuje
se hlavně jejich promýšlení v literatuře francouzské, s odbočkami k britským, ale též českým autorům.
Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek.
Příspěvky kolektivní monografie spojuje z různých úhlů téma Velehradu: místa tvořivé síly cyrilometodějské tradice; místa setkání hojícího rány rozštěpení; cesty, jež putujícího přivádí k Jedinému.
Autentický duchovní život uzdravuje náběhové karikatury, které často sami prožíváme: upjaté postoje, zhrzené tváře, protěžování jednostranných témat či záměna soukromých prožitků za zralé duchovní hodnoty.
Čtenáři předkládaná publikace představuje v česko-slovenském kulturním prostoru první monografické zpracování základních metafyzických otázek jednoho z hlavních představitelů této epochy, španělského teologa, filozofa a právníka Františka Suáreze.
