Myslitelská cesta Martina Heideggera vyústila v přesvědčení, že úkolem
filosofie v „nynějším stavu světa“ může být jen snaha o pochopení
a interpretaci světa jako tkaniva čtyř vláken: Země, Nebes, Božství
a Smrtelných.
Ptáme se, jak může mít Jezulátko – bezmocné Dítě – všemohoucí Srdce. Požehnání nedávají jeho „brokátové šatečky“, ale sám živý Pán, kterému dáváme i v oděvu to nejlepší. Prosté Dítě nám radí ve složitostech života.
Jaké máme možnosti vymanit se z kolektivního koloběhu našich opakujících se problémů? Jaká je podstata veškerého bytí? Jak můžeme dosáhnout hojnosti, svobody, míru a lásky?
Ve své nové knize autor zasvěceně popisuje duchovní praxi následující po uvědomění Já jsem, naší pravé božské podstaty. Podává jasné a praktické návody nejen k dosažení těchto pokročilých stavů vědomí ale i k jejich stabilizaci.
Květoslav Minařík v této knize dává praxí ověřený návod, jak správně postupovat na duchovní cestě, při proměně bytosti - především na psychické úrovni - a zároveň upozorňuje na nebezpečí, kterým je nutno se vyhnout.
Každý člověk touží po nesmrtelnosti a po věčném životě v blaženosti. Dokonce i ti, kteří se dopouštějí sebevraždy, neodmítají život, ale vidí v opuštění těla jediné řešení svého utrpení.
G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek
Předložená publikace “Myšlení myšleného” má jednoduchý úkol: upozornit čtenáře, že úkol myšlení není vyčerpán deskripcí jsoucen a jejich funkcí, jak si to někdy představují současní politici, kteří rozhodují o celku vzdělání a výchovy.
Kniha meditací, pravd a myšlenek. Nejde o pouhé přečtení, ale hlubší úvahy v tichu. Myšlenky de Mella se musí žít, nejen číst, protože pak pocítíte, jak se ve vašem nitru odehrává nenásilný přerod, jak prožíváte něco obrozujícího...
„Pravidelná kontemplativní modlitba spouští ozdravný proces, který můžeme nazvat „boží terapií“. Hluboké spočinutí, jehož dosahujeme při modlitbě, rozrušuje udusanou půdu kolem emočního plevele v našem nevědomí; naše tělo je jím doslova promořeno.