Výsledek pro: Kronika Dětmar z Merseburku

Román Zbyňka Benýška Loutky boží je čtivou kronikou života generace narozené na začátku padesátých let, výpovědí o individuálních kořenech proměňujícího se společenského zla i neobyčejně působivým příběhem milostným.

Vědecký recenzovaný časopis zaměřený na původní články z dějin přírodních a exaktních věd, techniky a věd příbuzných.

Vědecký recenzovaný časopis zaměřený na původní články z dějin přírodních a exaktních věd, techniky a věd příbuzných. Vítána jsou také témata o aplikacích těchto věd: dějiny architektury, medicíny a umění, vztah vědy a společnosti, vědní politika aj.

Vědecký recenzovaný časopis zaměřený na původní články z dějin přírodních a exaktních věd, techniky a věd příbuzných.

Vědecký recenzovaný časopis zaměřený na původní články z dějin přírodních a exaktních věd, techniky a věd příbuzných.

Knihu fejetonů a aforismů sestavila Zdeňka Ortová z drobných příhod, rozmanitých zkušeností a kuriozit. Nahlížením do absurdit současnosti vtiskla knize humorné ladění a ironický vtip.

Hluboce procítěné, přesto svěží a nesentimentální paměti jedné asimilované středoevropské židovské rodiny a tří pokolení neobyčejných žen. Působivá mnohagenerační sága oživující starý, zmizelý svět.

Vědecký recenzovaný časopis zaměřený na původní články z dějin přírodních a exaktních věd, techniky a věd příbuzných.

Všude žijí lidé. I v malinkaté Vesničce. V Bystřici, Újezdě, Lhotě nebo Řehči. A jejich příhody z dob mládí i dospívání Vám autor nabízí.

Autora inspiroval osud židovských příbuzných z rodiny Leopolda Ofnera, majitele statku a živností v někdejším Zamlekově (dnes Zavlekově v okrese Klatovy). Z jeho osmi dětí pocházela autorova babička Hermína Kolárová, rozená Ofnerová.

Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.

Pozoruhodný pokus o moderní, dokumentárně bohatý a čtenářsky přitažlivý výklad zásadních událostí českých dějin v audioformě.

Kniha přináší detailní pohled na sovětskou perzekuci židovských uprchlíků, nabízí dvacet jedna rozhovorů s československými židovskými uprchlíky, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních a zajateckých táborech. Amglicky.

Povídky Klimka-Dobrzanieckého vyprávějí o lidech z dolnoslezského města Bielawa, z kraje při polsko-českých hranicích, kde bylo tak snadné stát se bláznem.

Knížka se skládá z uzavřených příběhů, z nichž mnohé vznikly v době pandemie a humornou formou reflektují nejrůznější nástrahy a výzvy, jež vypravěči, jeho okolí i celé společnosti nastražila.

„Ďáblův chřtán je vstupem do pekla. Velmi nebezpečným místem, kterému vládnou temné síly. Mnozí lidé zde navždy zmizeli. Jindy z útrob země vyšli záhadní cizinci v divných šatech. Nikdo nikdy nerozluštil záhadu tohoto prokletého území…“

O Václavu Hraběti (1940–1965), milovníkovi jazzu a autorovi svébytné podoby české beatnické poezie, vypovídá jeden z jeho nejbližších přátel a spolužáků z vysoké školy Jiří Kalous.

Druhé číslo časopisu Moderní dějiny v roce 2017 zahajuje studie Stanislav Holubec „Na bitevní čáře.“

Jak název knihy napovídá, obsahuje dvě studie z oboru historiografie.

Praha jinak, Praha „jinohledem“. Praha poskládaná jako noviny z éry mezi dvěma válkami. Dramaticky i vesele. Informačně a zábavně. Slovem i obrazem. Kolážovaný dokument doby, kdy se dělaly moderní česk(oslovensk)é dějiny.