Kniha je příběhem sochařského společenství, které vzniklo v devadesátých letech na pražské Akademii výtvarných umění okolo Karla Nepraše, a úvahou o sochařství samotném ve věku velkých změn.
Čtvrtý díl volně na sebe navazující série, která je největší a dosud nepřekonanou syntetickou prací o československých legiích v Rusku, jejichž boje autor popisuje v mezinárodně politických souvislostech.
Kniha „Bob Krčil: Žít, jako by šlo o život“ nám přibližuje jedinečnou uměleckou osobnost 70. a 80. let, jejíž přínos české kultuře dodnes není plně doceněn.
Autorky zkoumají symboliku grálu, jeho vztah k alchymii, křesťanské mystice, keltským mýtům a pohádkám. Přibližují historický vývoj legendy, její propojení s artušovskými příběhy a archetypový význam hledání grálu jako cesty k duchovnímu poznání.
Nová série od autora úspěšné tetralogie o Filínu Fidlovi začíná příběhem Žabáka, který žije sám s pěstounkou na osamělém ostrově daleko od všeho. Je přesvědčený, že se narodil jako princ a jednoho dne se vydá na dobrodružnou pouť na konec světa.
Příběh nadaného studenta z Heidelbergu, jenž se vydá do Prahy hledat tajemného Golema rabbiho Loewa, a dostane se až k samotnému císaři Rudolfovi II. Poutavá kniha s faustovskou pointou a uhrančivými ilustracemi Petra Nikla.
Osobnosti spjaté s tématikou sídliště hovoří o hromadné panelové výstavbě, kvalitě bydlení a o proměně sídlišť až do dnešní podoby. Obyvatelé panelových domů popisují své osobní příběhy se získáváním bytů.
Autor ve své práci zprostředkovává dnešní znalosti o tom, jak žili naši venkovští předkové v knížecích přemyslovských Čechách, a to na životních osudech jednoho hypotetického poddaného rolníka.
Milé děti, v naší nové knížce se dočtete, jak jsme se nasmáli, když jsme šli spolu chytit rybu, co svět neviděl. A také se dočtete, jak jsme se vydali na houby a pomohli v lese zachránit poraněné prasátko.
V kabale tedy v židovském tajném učení, se říká
Golem figuře člověkem z hlíny vytvořené a oživené.
Kniha obsahuje věrně převyprávěné legendy o této
tajuplné postavě, a to v jazyce německém i českém.
Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy.
