Výsledek pro: Literární paměť a kulturní identita

Jubilejní sborník pro hispanistku Annu Houskovou obsahuje osm odborných romanistických studií a úvodní text Václava Jamka, přeložený z jeho francouzsky psané knihy Závoj z popela.

Publikace obshuje čtyři texty: Horace M. Kallen: Demokracie versus tavicí kotel; Randolph S. Bourne: Nadnárodní Amerika; Michaela Weiß: Kulturní pluralismus versus tavicí kotel: počátky hledání americké (židovské) identity.

Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako "implicitní polemiku" s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi.

Současnou světovou a českou prózu, zde chápeme jako prózu posledních dvou dekád, tedy zhruba počínaje přelomem tisíciletí.

Soubor literárněhistorických studií zabývajících se dobou přelomu 40. a 50. let 20. století.

Předkládaná kniha odhaluje a srovnává, jakými způsoby se vytváří mocenské hierarchie v postkoloniálních společnostech. Zároveň se pokouší tyto hierarchie dekonstruovat, tedy odkrýt jejich výchozí předpoklady i následky.

Autor se v této práci snaží o širší syntézu svých zkoumání k tématu paměti jakožto konstitutivní složky kulturní identity.

Jakým způsobem se odrážela komunistická totalita v science fiction osmdesátých let? Jak viděli sami sebe básníci za první republiky? A jak vypadal typický vypravěč v legionářských románech?

Peter Ackroyd je jedním z předních současných britských „londýnských“ spisovatelů, který se zaměřuje na tuto metropoli, jeho historii, vývoj a identitu jak ve svých prózách, tak literatuře faktu.

. Kniha se zaměřuje na vybrané klíčové události, postavy, rysy a tendence ukrajinských dějin, a sice z perspektivy jejich uměleckého (literárního i filmového) uchopení a rozporuplného přijímání této umělecké reflexe.

Z konce 14. století pochází pozoruhodný literární „dialog s Evropou“, staročeská Kronika o Bruncvíkovi, legendárním českém knížeti.

Syntetická práce předního amerického literárního a kulturního historika židovského původu se zabývá vznikem a transformacemi Ameriky jako kulturního symbolu.

Svazek obsahuje písemné verze příspěvků z 10. ročníku mezinárodní konference interFaces, která proběhla ve dnech 15. až 22. května 2015 na pražské Univerzitě Karlově.

Kniha, která představuje teoretický koncept aktivní hranice zasazený do obecnějšího rámce evropeizačních procesů, shrnuje závěry z výzkumu dvou trojzemních euroregionů (Nisa a Šumava) z let 2017–2019.

Jaké to bylo být součástí normalizace a přitom proti ní bojovat? Jaká je cena kompromisu mezi svědomím a přežitím? A proč bychom měli číst paměti a vzpomínky? Protože právě ony nám odhalují, co by jinak zůstalo skryto.

Kulturně historická revue.

Pavel Zajíček a DG 307 považovali svou antihudbu za způsob komunikace s okolním světem a právě experimentální projev skupiny staví autorka do kontextu se vzpomínáním, zapomněním, sociálními traumaty a kulturní identitou české společnosti.

Časopis pro kulturu a dějiny střední a východní Evropy

Román Geniální přítelkyně je první ze stejnojmenné tetralogie, jejíž pojící linií je složité, bouřlivé, ale stále intenzivní přátelství mezi Elenou a Lilou, které se narodily a vyrostly v chudinské neapolské čtvrti.

Můžeme hovořit o české paměti, a pokud ano, jaká je a co ji utváří? Kolektivní monografie připravená pracovníky Památníku Lidice.