„Než potkal Jima Morrisona, než si s Rayem Manzarekem a Robbym Kriegerem zajamoval na „Little Red Rooster“, nebo než si přečetl text „Break on Through“, vzal si John Densmore LSD. Bylo to jeho první nahlédnutí do propasti.
Práce sleduje rozdílné přístupy a postupné proměňování britské politiky vůči Československu v době od mnichovské konference v září 1938 do britského prohlášení ze srpna 1942.
Theodore Roszak (1933-2011), patří k nejvýraznějším americkým historikům a sociologům. Pojmem kontrakultura vystihl v roce 1969 průsečík mezi Novou levicí a hippies, jímž byl boj proti tomu, co nazývá technokracií.
Kontroverzní lingvista a svérázný filozof Roy Harris v knize Racionalita a gramotná mysl provokativním způsobem reviduje západní představy o vztahu gramotnosti a racionality.
Kriminalita patří dlouhodobě k nejsledovanějším a nejdiskutovanějším společenským problémům. Odpovídají však naše představy o jejím rozsahu, nejtypičtějších formách nebo o efektivitě jednotlivých opatření, zaměřených na její kontrolu, skutečnosti?
Čarověníkem nazýváme shluk znetvořených větví vyrůstajících na jehličnatých a listnatých stromech či keřích bez obvyklé pravidelnosti a zákonitosti. Vyrůstají z normálně rostoucích větví z jednoho místa.
Sadu karet provází příručka s inspirativním výkladem významu každé karty od samotné autorky obrazů. Součástí příručky je také úvod světové odbornice na tarot Barbary Moore, který zahrnuje základní informace o tarotu.
Kniha podrobně popisuje formální a neformální pravidla využívaná při vyjednávání a zkoumá, která z nich mají v praxi větší dopad. Stranou nezůstává ani otázka, jak se v Radě uplatňuje moc (vliv) a které státy mají nejsilnější pozici.
Kniha čtivou a přehlednou formou mapuje životní příběh velkého revolucionáře a diktátora. Základní text doplňují úryvky z projevů a citace komentářů ke Castrovi z pera známých osobností i ze záznámů americké tajné služby.
Joseph von Görres (25. 1. 1776 – 29. 1. 1848), literární kritik a publicista, politik a profesor historie na mnichovské univerzitě, jeden z exponentů při ustanovování ponapoleonské podoby Německa.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Po stručném nahlédnutí do nejdávnější minulosti se autor zaměřil především na šedesátá až osmdesátá léta 20. století, kdy docházelo k naplnění těchto odvěkých tužeb, kdy snahy o létání silou lidských svalů kulminovaly.
Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.
Profesor chirurgie z Yaleovy univerzity a autor několika populárně naučných publikací ve své knize předkládá šokující příběh jedné z nejostudnějších epizod historie lékařské vědy.