Mýty rusko-ukrajinských vztahů přepisují dějiny. Tím přepisují současnost. A budoucnost? Povede v „tupik“ — slepou uličku, nebo se přece jen najde přijatelné východisko? Pro Ukrajinu, pro Rusko, pro celou Evropu?
Jen málokterá panovnická rodina je opředená tolika mýty, legendami a anekdotami jako rakouský císařský rod. Navenek lesk a sláva – ale jak to vypadalo za kulisami? Byla císařovna Alžběta skutečně obětí vídeňského dvora a trpěla anorexií? Literatura faktu.
Tato fascinující kniha popisuje bouřlivé osudy nejkontroverznějšího řádu katolické církve. Vtahuje čtenáře do poutavé říše mýtů i jejich boření, do světa velebení i zatracování, do prostředí výjimečných úspěchů i nezdarů.
V knize předního italského historika ožívají přísloví a lidové zvyky spojované s různými bylinami, květinami a rostlinami vůbec, a to nejen v západní tradici, ale i v oblasti východních náboženských směrů.
Mimořádně čtivá publikace představuje v českém prostředí doposud stále nezvyklý výklad dějin Evropy, jakožto dějin společně sdílených hodnot a postojů.
Málokterá oblast veřejné politiky je opředena tolika mýty jako péče o malé děti. Tyto mýty blokují rozvoj společenské diskuse, která by se opírala o poznatky soudobých mezinárodně uznávaných vědeckých studií více než o ideologické argumenty.
Touto publikací se známý autor literatury faktu vrací k tématice husitského revolučního a reformního hnutí, které již ve své předchozí publikaci „Husitství – konec jednoho mýtu?“ pojat nekonvenčně a s kritickým pohledem na tuto pohnutou epochu.
Životopis věnující pozornost stejnou měrou životu, dílu a jeho interpretaci i mýtu – proměnám postavení Palackého v jednotlivých obdobích českých dějin.
Výstup z úkolu GA ČR. Autorský kolektiv předkládá analýzu funkce mýtů při budování nové národní a státní identity ve vybraných středoevropských a severských metropolích. Snaží se uplatňovat důsledně komparativní hledisko.
Překlad a výklad Slávy dcery z panslavistického mýtu do kulturní historie
Kollárova Slávy dcera je dílo klasické, ale čtenářsky mrtvé. Proč je ovšem nestudovat jako historický dokument, jako svědectví o panslavismu i celé dobové mentalitě?
